Hlavička
Rady a tipy -
09/11/2026

Respirační infekce se vracejí. RSV může být pro kojence nebezpečnější než běžná viróza

Se začátkem chladnějšího období přibývá jako každý rok respiračních infekcí. Ve 44. týdnu letošního roku evidoval Státní zdravotní ústav 828 případů akutních respiračních infekcí na 100 tisíc obyvatel. Nejvyšší nemocnost byla mezi dětmi do pěti let, kde dosáhla 3253 případů na 100 tisíc obyvatel. Zatímco nyní v Česku převažují rhinoviry způsobující běžnou rýmu a ve větší míře cirkulují také viry parainfluenzy, s příchodem zimy je třeba počítat i s dalšími původci respiračních onemocnění včetně respiračního syncytiálního viru (RSV).

reklama

reklama

Respirační syncytiální virus představuje zvláštní riziko zejména pro nejmenší děti. U dospělých a starších dětí obvykle vyvolává příznaky podobné nachlazení, u kojenců však může způsobit závažný zánět dolních dýchacích cest, bronchiolitidu nebo zápal plic. V některých případech je nutná hospitalizace a podpora dýchání.

Podle údajů Státního zdravotního ústavu dosáhla nemocnost akutními respiračními infekcemi ve 44. týdnu roku 2026 hodnoty 828 případů na 100 tisíc obyvatel v rámci všech akutních respiračních infekcí . Mezitýdenní pokles o 21 procent však souvisel se státním svátkem, který připadl na pracovní týden. Nejvíce nemocných je mezi předškolními dětmi. „Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí,“ upozorňuje MUDr. Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

RSV může z běžné virózy rychle přejít v závažný stav

RSV patří mezi nejčastější příčiny respiračních infekcí u dětí. Do dvou let se s ním setká téměř každé dítě. Závažnost průběhu přitom nelze předem spolehlivě odhadnout. Nejvyšší riziko komplikací mají kojenci v prvním roce života, zvláště v prvních měsících.

reklama

V České republice bylo v roce 2023 zaznamenáno 1865 hospitalizací spojených s RSV. Děti mladší jednoho roku tvořily 47,1 procenta hospitalizovaných. Další analýza dat za období 2017 až 2022 ukázala, že z 4356 hospitalizovaných dětí mladších jednoho roku se jich téměř 87 procent narodilo v termínu. RSV tedy zdaleka neohrožuje jen předčasně narozené děti nebo kojence s dalšími zdravotními komplikacemi.

Jak rychle se může stav dítěte změnit, ukazuje zkušenost Lucie Papežové. Její dcera Ema se narodila v termínu jako zdravé dítě. V šesti měsících, těsně před Vánoci, začala mít potíže s dýcháním, ucpaný nos a zvýšenou teplotu. Zpočátku se zdálo, že jde o běžnou virózu. Během několika hodin se ale její stav zhoršil natolik, že rodiče vyhledali nemocnici. Ani po 24 hodinách na kyslíkové podpoře se stav nelepšil a Ema musela být převezena na jednotku intenzivní péče, kde strávila další tři dny.

„Nejnáročnější pro nás bylo vidět malou Emu na kyslíku, s hadičkami a zavedenou kanylou. Jako rodiče nás to zaskočilo, protože jsme do té doby nepředpokládali, že se stav dítěte může tak rychle změnit. Místo prvních Vánoc doma jsme je nakonec trávili v nemocnici,“ vzpomíná její maminka.

Na co si dát pozor: dýchání, pití i celkový stav

U nejmenších dětí může RSV zpočátku připomínat obyčejnou rýmu nebo jinou respirační infekci. Rodiče by proto neměli sledovat jen teplotu nebo intenzitu kašle, ale především celkový stav dítěte. Důležité je, zda normálně dýchá, přijímá dostatek tekutin a reaguje obvyklým způsobem.

„U nejmenších dětí může RSV zpočátku připomínat běžnou respirační infekci, jejich stav se ale může během krátké doby výrazně zhoršit. Rodiče by měli sledovat především způsob dýchání, příjem tekutin a celkový stav dítěte,“ upozorňuje MUDr. Alena Šebková.

Varovnými signály jsou zejména:

- namáhavé nebo nápadně zrychlené dýchání,

- vtahování mezižebří při nádechu,

- odmítání pití nebo krmení,

- neobvyklá spavost, apatie či ochablost,

- výrazně méně mokrých plen než obvykle,

- rychlé zhoršování celkového stavu.

Při těchto příznacích by rodiče neměli čekat, zda se stav sám zlepší, a měli by kontaktovat dětského lékaře. Při závažných dechových obtížích, zástavách dechu nebo promodrání rtů je nutné volat zdravotnickou záchrannou službu.

Jak omezit šíření respiračních infekcí

Respirační viry se snadno šíří v prostředí, kde se potkává více lidí. Typickým příkladem jsou školky a školy, kam děti po začátku podzimu nastupují a kde dochází k intenzivním vzájemným kontaktům. Infekci si pak mohou přinést domů a nakazit další členy rodiny.

Základní prevence je přitom poměrně jednoduchá. Pokud má člověk příznaky respirační infekce, měl by zůstat doma a omezit kontakt s ostatními. Nemocné děti by neměly chodit do školky ani do školy a není vhodné je dávat na hlídání prarodičům, kteří mohou být kvůli věku nebo zdravotnímu stavu náchylnější k závažnějšímu průběhu infekce.

Důležitá je také hygiena rukou, zejména po cestě hromadnou dopravou a po příchodu domů nebo do práce. V prostorách, kde se setkává více lidí, je vhodné pravidelně větrat. V době zvýšeného výskytu infekcí může pomoci také respirátor nebo rouška, zejména při návštěvě zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb.

„K základnímu ohleduplnému chování k ostatním patří také to, že děti se zelenou nudlí u nosu zůstávají doma a nejdou do školky nebo do školy. Důležité je také pravidelné větrání všude, kde se potkává více lidí, tedy nejen doma, ale i na pracovišti, ve škole nebo hromadné dopravě,“ připomíná PhDr. Matyáš Fošum, zástupce hlavního hygienika ČR.

Ochrana nejmenších dětí začíná už v těhotenství

Zvláštní pozornost si zaslouží domácnosti s novorozenci a malými kojenci. Jejich imunitní systém se teprve vyvíjí a i běžná respirační infekce pro ně může představovat větší zátěž. Rodiče nemusí dítě úplně izolovat od okolí, měli by ale rozumně omezit riziko nákazy.

Návštěvy je vhodné domlouvat předem a požádat každého, kdo má rýmu, kašel nebo teplotu, aby přišel jindy. Před kontaktem s miminkem by si návštěvníci měli umýt ruce a neměli by dítě líbat na obličej nebo ruce. V období zvýšeného výskytu respiračních infekcí je rozumné omezit také pobyt s novorozencem v přeplněných vnitřních prostorách. Důležité je nekuřácké prostředí a kojení, které dítěti poskytuje protilátky a další ochranné složky.

Nemocnice Slaný ve své tiskové zprávě upozorňuje také na možnosti ochrany dítěte ještě před narozením. Uvádí, že očkování těhotných žen proti chřipce a černému kašli může díky přenosu protilátek přes placentu pomoci chránit novorozence v prvních měsících života. V případě RSV nemocnice zmiňuje dvě možnosti ochrany – očkování matky v těhotenství nebo podání hotových protilátek dítěti po narození. O vhodném postupu je podle nemocnice třeba rozhodovat s ohledem na termín porodu a probíhající RSV sezonu.

Vedle těchto možností ale zůstávají zásadní každodenní preventivní opatření a především pozornost rodičů. U malého dítěte se totiž i zdánlivě obyčejná rýma může změnit v závažnější onemocnění. Včasné rozpoznání varovných příznaků a rychlá reakce mohou být rozhodující.

Autor: redakce Naše zdravotnictví

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama