V oboru psychiatrie chybí hlavně lidé. Pomoci mají další peníze i programy na navýšení personálních kapacit

„Péče o duševní zdraví a zvýšení její dostupnosti i kvality patří mezi mé priority. Tyto změny ale vyžadují komplexní přístup a naše kroky zahrnují všechny úrovně od legislativních změn po konkrétní podporu zdravotnických zařízení. Nejde pouze o jednorázové projekty, ale o dlouhodobý systémový přístup. Velmi děkuji všem, kteří se na této práci podílejí, často dobrovolně a ve svém volném čase. Jejich nasazení a odbornost jsou pro nás neocenitelné,“ uvedl na úterní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Oblast vzdělávání

Jedním z pomocných kroků je 50 nových rezidenčních míst, které ministerstvo zdravotnictví letos vyhlásilo v oboru v oboru dětská a dorostová psychiatrie, psychiatrie, klinická psychologie, dětská klinická psychologie a psychoterapie pro klinické psychology. 

„Systém je nastavený tak, že pokud by jeden obor tato místa nevyužil, tak se přesouvají do oboru druhého. Místa se tak určitě neztratí a využijí se naplno,“ doplnila Ivana Svobodová, vedoucí oddělení systémových reforem Ministerstva zdravotnictví.

V oblasti vzdělávání také došlo ke zvýšení kapacit kvalifikačního kurzu psycholog ve zdravotnictví i zrušení povinné doby vzdělávání klinických psychologů.

V rámci lékařských oborů se sníží počet úvazku školitele pro jednoho školence. Konkrétně u dětské a dorostové psychiatrie mohl mít jeden školitel nanejvýš dva školence, nyní může mít až tři školence. Dětská psychiatrie je obzvláště ohrožená, protože psychiatrů pro děti a dorost je v Česku méně než 160 a třetina z nich je v důchodovém věku.

Proto je podle ministra Válka důležité nové absolventy do oboru psychiatrie lákat. V příštím roce bude na lékařských fakultách o 350 více absolventů, ale je otázkou, do jakých oborů zamíří. 

„Vyprodukujeme více lékařů, více nelékařských profesí, ale neumíme směřovat lékaře do atestačních oborů a specializací, které potřebujeme. Oni mají samozřejmě tendenci vybírat obory, které se jim zdají na fakultě atraktivní, ale nejdou do oborů, které jsou potřeba,“ řekl Válek s tím, že v některých zemích funguje několik rezidenčních center, kam mohou absolventi nastoupit a tam se jim nabídnou jen místa v oborech, která země potřebuje. 

Případně to koordinuje zdravotní pojišťovna, a to je také cesta, kterou Válek razí prostřednictvím zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění. Neméně důležitým podpůrným a efektivním krokem je pak podle ministra to, že odborné společnosti přesvědčují studenty, že je obor psychiatrie zajímavý.

Úhrady a bonifikace

Dalším střípkem ve skládačce jsou finance. Zástupci ministerstva zdravotnictví na tiskové konferenci přiznali, že dříve byla psychiatrie podfinancovaná a pro nemocnice nebylo lukrativní mít lůžkové oddělení. To se ale postupně mění.

„Z popelky se stává obor, který rychle roste a jde to vidět na výsledcích hospodaření psychiatrických nemocnic,“ uvedl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Ministerstvo zdravotnictví zřizuje celkem 15 psychiatrických nemocnic, a zatímco v roce 2015 skončily s výsledkem hospodaření ve výši jen asi 34 milionů korun. Loni už to bylo přes 874 milionů korun. 

Vedlo k tomu několik kroků. Pomohly státní i evropské dotace. Do psychiatrie šlo v posledních třech letech na investice téměř půl miliardy korun. Letos mohou nemocnice žádat o další miliardu. Konkrétně v rámci výzvy Podpora akutní a specializované lůžkové psychiatrické péče z EU 700 milionů korun a ze státního rozpočtu přes 187 milionů korun. Pak v rámci výzvy Podpora rozvoje a dostupnosti komunitní psychiatrické péče z EU 141 milionů korun a ze státního rozpočtu přes 36 milionů korun. 

Podle Michálka ale ministerské a evropské dotace umožní například postavit nový pavilon, ale na svůj rozvoj, humanizaci prostředí a rekonstrukce už si musí zařízení vydělat sama z úhrad veřejného zdravotního pojištění. A právě tyto částky z úhrad v posledních letech výrazně rostou. 

Mezi roky 2023 a 2024 podle vedoucí oddělení systémových reforem Ministerstva zdravotnictví Ivany Svobodové vzrostly úhrady pro dětské klinické psychology o 23 procent, pro dětské psychiatry o 15,5 procenta a pro psychiatrii dospělých o šest procent.

Další navýšení a novinka třístupňového modelu psychoterapie

S dalším navýšením se počítá i v úhradové vyhlášce pro příští rok, a to u dětských a dorostových psychiatrů, psychiatrů i klinických a dětských klinických psychologů. Nově dochází také k většímu navýšení u denních stacionářů, adiktologie nebo psychoterapie, zahrnutí center duševního zdraví do úhradové vyhlášky či třístupňový model psychoterapie.

„Podpora stacionární péče je klíčová, protože jí můžeme předejít hospitalizaci nebo umožňuje doléčení v bezpečném a podpůrném prostředí," konstatovala předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Simona Papežová.

Finančně bonifikované jsou také ordinace, které navýší počet pacientů ve své péči, nebo urgentní příjmy nemocnic s centry krizové péče. Od letošního roku může dětský psychiatr pojišťovně naúčtovat i on-line konzultaci.

Novým pojmem je možná pro některé třístupňový model psychoterapie ve zdravotnictví. Podstatou je podle předsedy Meziresortní pracovní skupiny k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí Daniela Krejcara zavedení několika stupňů poskytování psychoterapie jako léčebné metody do zdravotnictví.

„Po 30 letech všichni víme, že psychoterapie je v pořádku. Poskytuje se v různých úrovních a každý pacient potřebuje jinou úroveň terapeutické intervence. Dochází tak k tomu, že psychiatrické sestry po doplnění vzdělání, adiktologové po doplnění vzdělání budou moci poskytovat ve dvou dalších úrovních psychoterapii. Vzniknou tak další dvě podúrovně, které budou indikované od té úrovně nejvyšší a je to tak reálný krok v dostupnosti psychoterapie,“ vysvětlil Krejcar.

Nakonec je už také v mezirezortním řízení návrh na zavedení vázané živnosti psychoterapeutického poradenství, které doposud nebylo nijak regulováno a mohli v něm působit i lidé bez nějakého osvědčení.

Závěrem zástupci na tiskové konferenci ale dodali, že téma duševního zdraví přesahuje hranice jednoho resortu. Na zlepšení této péče se musí podílet nejen ministerstvo zdravotnictví, ale také ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odborné lékařské společnosti, vzdělávací instituce a mnoho dalších subjektů. Platformou pro tuto spolupráci nyní představuje Národní rada pro duševní zdraví.

„Spolupráce je v této oblasti zcela klíčová, protože duševní zdraví není zdaleka jen záležitostí zdravotnictví. Zahrnuje mimo jiné vzdělávání, sociální oblast, prevenci i pracovní prostředí. Přestože diskuse nad jednotlivými kroky mohou být náročné, je důležité, že společně držíme směr a pracujeme na dosažení konkrétních výsledků,“ uvedl výkonný místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková