Vedro mění pravidla sportu. Kdy zpomalit a které letní aktivity končí nejčastěji u lékaře

„Vysoká teplota představuje pro organismus při sportu další významnou zátěž. Tělo musí odvádět teplo a současně zásobovat pracující svaly kyslíkem. Pokud k tomu přidáme vysokou intenzitu, může se tepelná zátěž rychle zvyšovat. Proto je v horku důležité sledovat především vlastní pocity a včas ubrat na intenzitě,“ vysvětluje vedoucí lékař a zakladatel Ústavu preventivního a sportovního lékařství MUDr. Petr Šrámek.

Při fyzické aktivitě v horku srdce pracuje intenzivněji a tělo odvádí více krve ke kůži, aby se mohlo ochlazovat. Ve vlhkém prostředí je navíc odpařování potu méně účinné. Právě proto nemusí být rozhodující pouze údaj na teploměru – významnou roli hraje také vlhkost, proudění vzduchu a přímé slunce.

V horku není nutné přestat sportovat. Je ale potřeba změnit tempo

Nejúčinnější cestou, jak snížit tepelnou zátěž, je vyhnout se nejteplejší části dne. Běh, cyklistiku nebo další venkovní aktivity je lepší plánovat na časné ráno nebo večer. Pomoci může také trasa ve stínu. Pokud člověk běžně sleduje tempo nebo výkon, v tropických teplotách je vhodnější dát větší váhu tomu, jak se skutečně cítí. Zpomalit nebo trénink zkrátit není známkou horší kondice, ale reakcí na náročnější podmínky.

Tělo je možné ochlazovat už před výkonem. Pomoci může studený nápoj, ledová tříšť, sprcha nebo několik minut v klimatizovaném prostoru. Při sportu pak polévání pokožky, mokrý ručník nebo kombinace vody a proudícího vzduchu usnadní odvádění tepla. Při delším tréninku je potřeba průběžně doplňovat tekutiny. Ztráta více než dvou procent tělesné hmotnosti pocením už vede ke snížení výkonu a při tělesné teplotě nad 40 °C hrozí nebezpečné přehřátí.

S hydratací je vhodné začít ještě před výkonem. Pokud má trénink trvat déle než hodinu, doporučuje Ústav preventivního a sportovního lékařství přibližně dvě hodiny předem vypít kolem 500 mililitrů tekutin. Při intenzivním výkonu do jedné hodiny obvykle postačí voda, při delší zátěži je vhodnější nápoj se sacharidy a elektrolyty. Potřeba tekutin je individuální a orientačně ji lze sledovat i podle hmotnosti před a po výkonu.

Cyklistika, elektrokola a brusle: pád může skončit zlomeninou

Cyklistika a inline bruslení patří mezi oblíbené letní aktivity, zároveň ale patří k častým příčinám sportovních úrazů. U elektrokol se v posledních letech počet nehod zvyšuje, u bruslí může ke ztrátě stability stačit i prasklina v asfaltu nebo překážka na cyklostezce.

Při pádu rozhoduje mimo jiné rychlost. Instinktivní snaha zachytit se rukama může skončit zlomeninou zápěstí, lokte nebo klíční kosti. Časté jsou také otřesy mozku, vykloubená ramena, odřeniny a zlomeniny dolních končetin.

Pokud je zraněný v bezvědomí, má silné bolesti krku nebo je podezření na otřes mozku, nemělo by se s ním manipulovat a je namístě volat 155. Krvácení je potřeba zastavit, odřeniny pokud možno sterilně překrýt a při podezření na zlomeninu končetinu zafixovat.

„U komplikovanějších úrazů rozhoduje čas. Včasná diagnostika nám umožňuje rychle určit rozsah poranění a zvolit nejvhodnější léčbu. Proto je třeba zavolat záchranku, popsat situaci a nechat si poradit,“ říká primář Centra jednodenní ortopedie MUDr. Ondřej Havel z Nemocnice PRIVAMED.

Trampolína není jen zábava pro děti

Dalším zdrojem letních úrazů jsou trampolíny. Riziko roste zejména tehdy, když na nich skáče více dětí současně nebo chybí dohled dospělého. Nekontrolované dopady, vzájemné srážky či pády mimo skákací plochu mohou vést ke zlomeninám předloktí a bérce, poranění kotníku, otřesu mozku nebo poranění krční páteře.

Při bolesti krku nebo zad je potřeba s dítětem nemanipulovat a okamžitě volat záchrannou službu. Při podezření na zlomeninu je vhodné končetinu zafixovat, otok chladit přes vrstvu látky a vyhledat lékaře.

„Při poranění na trampolíně, zejména při srážce nebo pádu na hlavu, je dobré nechat dítě pro jistotu zkontrolovat u lékaře – zejména vyloučit otřes mozku nebo možné vnitřní krvácení. Pokud jde o menší incident, je třeba dítě po nějakou dobu pozorovat, nenechat ho usnout a kontrolovat, jestli se mu netočí hlava nebo mu není nevolno. V takovém případě se také vyplatí na nic nečekat a vyrazit k lékaři,“ dodává MUDr. Ondřej Havel.

Největší problém může být sportovec, který se celý rok nehýbal

Fotbal, nohejbal nebo plážový volejbal patří k letní dovolené. Pro organismus ale mohou být problémem, pokud člověk většinu roku tráví u počítače a během několika dnů volna se pokusí dohnat zameškaný pohyb. Nejvíce ohroženi jsou rekreační sportovci mezi 30 a 50 lety.

Bez pravidelného pohybu nejsou svaly, vazy ani šlachy připravené na prudké sprinty, výskoky a rychlé změny směru. Výsledkem mohou být podvrtnuté kotníky a kolena, poraněné vazy nebo natržená či přetržená Achillova šlacha.

Při zranění je potřeba aktivitu přerušit, postižené místo co nejdříve chladit přes vrstvu látky, končetinu znehybnit a případně stáhnout elastickým obinadlem. Pomoci může také její uložení do zvýšené polohy. Při výrazné bolesti, deformitě nebo nemožnosti končetinu zatížit je vhodné vyhledat lékařské ošetření.

Když se přidá horko, nejde už jen o úraz

Vysoká teplota představuje při sportu zátěž pro celý oběhový systém. Tělo při fyzické aktivitě produkuje teplo a současně se ho snaží odvádět. Pokud člověk pokračuje ve vysoké intenzitě navzdory horku, může se tepelná zátěž rychle zvyšovat.

Závratě, nevolnost, výrazná slabost, bušení srdce nebo pocit na omdlení proto nejsou běžnou součástí náročného tréninku. Mohou signalizovat, že organismus už tepelnou zátěž nezvládá. V takové situaci je potřeba okamžitě přestat, přesunout se do chladu a začít se ochlazovat.

Vysoké teploty mohou být obzvlášť rizikové pro lidi s kardiovaskulárními nebo metabolickými onemocněními. Při náhlém poklesu koutku úst, slabosti či necitlivosti jedné poloviny těla, poruše řeči nebo vidění a náhle vzniklé silné bolesti hlavy je nutné myslet na cévní mozkovou příhodu a okamžitě volat 155. Infarkt se může projevit svíravou bolestí na hrudi, která vystřeluje do paže, zad, krku nebo dolní čelisti, a může být doprovázena dušností, studeným potem či nevolností.

Sedm pravidel pro sport v tropických teplotách

1. Přesuňte trénink mimo nejteplejší část dne. Běh, cyklistiku a další venkovní aktivity plánujte pokud možno na ráno nebo večer. Pomůže také stín.

2. Nesnažte se za každou cenu udržet obvyklé tempo. V horku je rozumné zpomalit nebo trénink zkrátit.

3. Sledujte nejen teplotu, ale také vlhkost a proudění vzduchu. Ve vlhkém prostředí se pot hůře odpařuje a tělo se méně účinně ochlazuje.

4. Začněte s ochlazováním a hydratací ještě před výkonem. Při delším tréninku doplňujte tekutiny průběžně a při delší intenzivní zátěži zvažte nápoj s elektrolyty a sacharidy.

5. Nezapomínejte na rozcvičku a ochranné pomůcky. Před sportem věnujte několik minut zahřátí a protažení. Na kole používejte helmu, při inline bruslení také chrániče zápěstí, loktů a kolen.

6. Jakmile tělo varuje, trénink končí. Závratě, nevolnost, výrazná slabost, bušení srdce nebo pocit na omdlení znamenají, že je čas přestat, přesunout se do chladu a začít se ochlazovat.

7. Zátěž zvyšujte postupně. Organismus se dokáže na vysoké teploty adaptovat, ale potřebuje čas. Pravidelné vystavování teplu může vést k dřívějšímu nástupu pocení, lepšímu udržování tělesné teploty a nižší tepové zátěži při stejné intenzitě pohybu.

Letní sport proto nemusí znamenat volbu mezi pohybem a bezpečností. Klíčem je přizpůsobit intenzitu aktuálním podmínkám, nepřeceňovat vlastní kondici, dostatečně pít a vnímat varovné signály těla. Stejně důležitá je prevence úrazů – od helmy při jízdě na kole až po dohled nad dětmi na trampolíně.

„V horku tedy nejde o to přestat se hýbat. Jde o to změnit přístup. Trénink může být kratší, pomalejší a lépe načasovaný. Právě schopnost přizpůsobit intenzitu aktuálním podmínkám může rozhodnout o tom, jestli bude letní sport zdravým pohybem, nebo zbytečným rizikem,“ upozorňují odborníci z Ústavu preventivního a sportovního lékařství. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock