Zákon o odměňování v ohrožení? Už teď je nejspíše jasné, že se nestihne

Dvě hodiny trvající schůzka se nesla spíše v duchu frází a posun nebyl moc velký, ale zaznělo několik signálů, které naznačují, že jisté záležitosti nemusí být zcela dotažené do konce. I když se většina účastníků sešla hlavně kvůli možnému novému zákonu o odměňování, první část jednání patřila k méně důležitým a nepodstatným tématům.

„Bohužel minimálně hodinu jsme ztratili diskusí o věcech, které nikoho nezajímaly. Například jestli zůstanou zachovány souběhy ve fakultních nemocnicích, respektive souběhy zdravotnických a školských úvazků pro lékaře, kteří zajišťují výuku. Tuto záležitost ale nikdo nezpochybňuje a měla by zůstat. Pak následovala modelace pracovního rozpisu směn pro lékaře podle stávajícího zákoníku práce, když ale víme, že od 1. srpna bude v platnosti zákoník nový,“ komentoval úvod jednání prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Co se ale následně lékařům povedlo, bylo rychlé utnutí debaty o prolomení limitu 416 hodin v příští novele zákoníku práce s účinností od ledna 2025, tzv. flexinovele.

„U zákoníku práce nebyly ze strany ministerstva zdravotnictví žádné snahy o zásahy do novely a úprava by měla proběhnout dle naší prosincové dohody. Prozatím tedy zůstane i stávající limit 416 hodin ročních dobrovolných přesčasů,“ řekl hned po jednání předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý a zároveň dodal, že do budoucna ještě určitě nátlaky na prolomení limitů ze strany poskytovatelů zdravotní péče očekává.

Zákon o odměňování: reálný návrh, nebo paskvil?

Největším problémem je podle zástupců ČLK i Sekce mladých lékařů ČLK návrh zákona o odměňování. „Stále trváme na tom, že stávající návrh ze strany ministerstva zdravotnictví nesplňuje parametry, které by splňovat měl. Již navržené koeficienty jsou nižší než dle domluveného Hegerova memoranda i se započtením služeb, natož bez nich,“ upozornil Veselý s tím, že se ohradily i odbory. Za zcela tristní považuje koeficient 1,18 navrhovaný pro absolventy. „Minimum, na kterém musíme začínat, je 1,5násobek průměrné mzdy, a to hned u lékařů po škole," dodal.

Odbory navrhují navázat na memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví z 14. února 2011, které v rámci dohody mezi tehdejším ministerstvem zdravotnictví a Lékařským odborovým klubem počítalo se zavedením průměrného platu lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR, vyhlášené Českým statistickým úřadem za rok o dva roky předcházející.

Podle Veselého se proti zákonu o odměňování a zavedení koeficientů postavili především poskytovatelé zdravotnické péče – zástupci nemocnic. „Argumentují velkým negativním finančním dopadem, ale jsou to jen komentáře. Nepředložili žádné propočty, které by tuto domněnku potvrzovaly. Ukotvením minimálních platů a mezd v zákoně bychom se ochránili před dalšími krizemi a hádáním se o peníze,“ řekl předseda Sekce mladých lékařů Veselý.

Stihne se zákon o odměňování?

Diskuse o tom, jestli sjednocovat odměňování, nebo ne, měla proběhnout podle prezidenta Kubka před podpisem 8. prosince. „Pokud vládní strana podepsala dohodu s tím, že ji splnit nechce nebo ji není schopna splnit, tak takhle jednají podvodníci. A kdyby tam nebyl závazek sjednocení odměňování, tak by ta akce neskončila a neměli bychom žádný argument, abychom přesvědčili lékaře pokračovat v práci v nemocnicích za stávajících podmínek,“ upozornil Kubek.

Podle něj je v současnosti tak jedinou technicky schůdnou možností novela zákoníku práce, respektive flexinovela, proto bohužel možnost zavedení samostatného zákona o odměňování s účinností od ledna 2025 je kvůli nečinnosti ministerstva zdravotnictví promeškána.

„My jsme nepožadovali splnění požadavků týkajících se odměňování za práci okamžitě. Vláda dostala rok právě na základě závazku, že takový zákon připraví a prosadí, a po půlroce teď je jasné, že samostatný zákon už se stihnout nedá, takže jediná schůdná alternativa je zákoník práce,“ řekl prezident ČLK.

A teď je otázka, co by se do toho zákoníku práce mělo vložit. Česká lékařská komora stejně jako odbory preferuje variantu pouhého doplnění § 109 o formulaci, která sjednotí odměňování lůžkových zdravotnických zařízení, která mají smlouvu s veřejnými zdravotními pojišťovnami, tedy v nemocnicích.

„Rádi bychom k tomu zahrnuli i zdravotnickou záchrannou službu a aby byli odměňováni podle jednotných tarifních tabulek. Ta tarifní tabulka by byla přílohou zákoníku práce a měla by zajistit ono naplnění Hegerova memoranda, to znamená příjem lékaře v rozmezí 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v závislosti na kvalifikaci a praxi toho daného,“ doplnil Kubek.

Další podle Kubka krkolomnou variantou, kterou preferuje ministerstvo zdravotnictví, je vložení několika paragrafů včetně koeficientů do zákoníku včetně těch, které by upravovaly poměry mezi jednotlivými pracovníky podle praxe a kvalifikace. 

Jedinou dohodnutou věcí tak bylo, že do příští schůzky 27. června ministerstvo zdravotnictví bude mít k dispozici analýzu nákladovosti jednotlivých tří variant, tedy co by jednotlivé varianty znamenaly pro nemocnice a jak by došlo ke zvýšení osobních nákladů v nemocnicích. 

„Shodli jsme se na tom, že připravíme ekonomickou analýzu dopadů toho návrhu, jaké nároky by to na zaměstnavatele a případně na veřejné zdravotní pojištění mělo," potvrdil náměstek ministerstva zdravotnictví Václav Pláteník.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock