Zastřelil se na protest proti chudému zdravotnictví. Ve své zemi je hrdinou

Jméno René Favaloro je v Česku skoro neznámé. Pokud jste ale prodělali bypass srdce, vděčíte za svůj život i tomuto argentinskému lékaři. Ve své vlasti patří mezi nejvýznamnější osobnosti. Jeho příběh ovšem skončil tragicky: lékař se zastřelil na protest proti stavu zdravotnictví.

article

O věhlasu jména René Favaloro svědčí i krok Googlu, který ho na výročí jeho narození (12. července 1923) připomněl celému světu ilustrací na své úvodní stránce. Lidé si ho ale spojují i s jeho nešťastným koncem. Slovutného lékaře dohnala k sebevraždě marná snaha zachránit krachující zdravotnictví v zemi zmítané krizí.


Dopis prezidentovi a pak střela do srdce

Před devatenácti lety slavný argentinský lékař René Favaloro napsal v Buenos Aires dopis argentinskému prezidentovi a pak se střelil do srdce. Jako kardiochirurg přesně věděl, kam mířit. S čím si ale nevěděl rady, byl stav tamního zdravotnictví. Jeho zoufalství nakonec vyústilo v sebevraždu.

V dopise prezidentovi napsal, že je ohromený korupcí ve zdravotnictví a už nemá sílu proti ní bojovat. Jeho Nadace Favaloro, která se specializovala na kardiologii a léčila a operovala i nemajetné, v té době dlužila 18 milionů dolarů.

Lékař se už předtím marně snažil získat od vlády peníze na uhrazení dluhu a pokračování ve své práci a nedohodl se ani s ředitelem tamní veřejné zdravotní pojišťovny. V dopise na rozloučenou o peníze požádal prezidenta. Ve svém boji za lepší zdravotnictví se označil za Dona Quijota a napsal, že ho unavuje „být žebrákem ve své vlastní zemi“. Pak se 29. července 2000 zastřelil jedinou ranou do srdce.


Čestný muž, kterého nezlomili

René Favaloro nemohl na zoufalou situaci argentinského zdravotnictví upozornit důrazněji a dramatičtěji. Nebyla to ale jen jeho smrt, která z něj udělala v očích Argentinců hrdinu. Byla to především jeho práce a jeho úspěchy, které dalece přesáhly hranice země. Dodnes se na základě jeho metod a pokroků po celém světě dělají koronární bypassy, které lidem s nemocným srdcem zachraňují životy.

Celým svým životem René Favaloro dokazoval, že je čestný muž a lékař oddaný medicíně a svým pacientům. Potkalo ho například něco podobného jako mnoho zdejších lékařů za komunistické totality – odmítl vstoupit do tehdy vládnoucí Justicialistické strany (založené Juanem Domingem Perónem a jeho manželkou Evou „Evitou“ Perónovou a vycházející z populismu, nacionalismu a fašismu).

Za to mu režim znemožnil vědeckou kariéru a nadějný lékař společně s bratrem skončil jako městský lékař v malém venkovském městečku Jacinto Aráuz. Oba začali záhy pomáhat se zdravotnictvím v celém regionu. Školili veřejnost, učitele i zdravotní sestry a pro město získali rentgen, operační sál a vylepšili laboratoř. V roce 1951 se tam René Favaloro také oženil.


Změnil léčbu srdce

Na svou příležitost ale musel čekat ještě dlouho. Teprve v roce 1962 se dostal na stáž na kliniku v Clevelandu v USA. Tam se naprosto ponořil do práce v kardiovaskulární chirurgii i do studia srdce, koronárních tepen a jejich vztahu k srdečnímu svalu. V květnu 1967 při bypassu použil žílu jako náhradu poškozené tepny a vyvinul postupy, které se staly standardem po celém světě a znamenaly obrovský pokrok v léčbě.

Na Argentinu ale René Favaloro nezapomněl. Vrátil se tam počátkem sedmdesátých let, aby založil podobnou kliniku, jakou byla ta v Clevelandu. Kombinovala se tam lékařská péče s výzkumem i vzděláváním lékařů.

Založil Nadaci Favaloro, Laboratoř základního výzkumu a později Institut kardiologie a kardiovaskulární chirurgie v Buenos Aires. Přispěl tak k výraznému zvýšení kvality argentinského zdravotnictví a Nadace Favaloro je dodnes jedna z největších institucí kardiologie na kontinentu.


Korupce a nezájem ho dohnaly k sebevraždě

V roce 2000 to ale vypadalo všechno jinak. Argentina procházela hlubokou hospodářskou a politickou krizí. Nadace byla zatížená dluhem 18 milionů dolarů, Favalorovi se nedařilo získat další peníze a všude narážel na korupci nebo nezájem.

Byl nositelem nespočtu vyznamenání a ocenění, členem mnoha lékařských a vědeckých společností, známým a uznávaným lékařem, a přesto se nemohl nikde dovolat pomoci. Hrozilo, že jeho celoživotní práce přijde vniveč. Ve věku 77 let se tedy René Favaloro rozhodl napsat zoufalý poslední dopis prezidentovi země o stavu zdravotnictví a pak se zastřelil. 

Teprve později si Argentina uvědomila, jakou osobnost v něm ztratila. V roce 2007 byl v televizní anketě zvolen druhým největším Argentincem všech dob.


David Garkisch

Foto: Google.com; Flickr.com, Anses, CC BY 2.0



Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Stovky lidí se rozloučily s onkologem Kouteckým. Mnozí mu vděčí za život