Bolest, dušnost, strach z toho, co bude. Co dokáže paliativní péče a kdy o ni požádat

Příkladem takového spolehlivého informačního zdroje je například web, který vznikl v Karlovarském kraji a který ukazuje, kde ji v regionu hledat. Portál slouží jako přehledný průvodce pro pacienty i jejich příbuzné, kteří se v náročné situaci potřebují rychle zorientovat. 

„Když v ordinaci padne slovo paliativní péče, většina rodin slyší rozsudek. Že se přestane léčit a zbývá jen čekat. Ve skutečnosti je to naopak — začne se léčit i to, co dosud nikdo neřešil,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Václav Joza, člen představenstva České lékařské komory za Karlovarský kraj.

Cílem není zázrak, ale zvládnutý den

Paliativní péče se soustředí na obtíže, které nemoc přináší: bolest, dušnost, nevolnost, nespavost nebo úzkost. Netýká se jen onkologických pacientů. Potřebují ji i lidé s pokročilým selháváním srdce, plic, ledvin či jater a pacienti s neurodegenerativním onemocněním, například s pokročilou demencí.

„Rozhoduje míra obtíží, ne název diagnózy. A rozhodně to není až na poslední dny — čím dřív se s ní začne, tím víc toho stihne pomoci. Klidně souběžně s léčbou, kterou pacient dál dostává,“ říká Joza.

Rozšířený omyl také je, že paliativní péče znamená odejít do hospice. Do domácího prostředí dojíždí takzvaný mobilní hospic, tedy tým lékaře a sestry, který je pro pacienty ve své péči dostupný nepřetržitě, tedy i v noci a o víkendu. Rodina má číslo, na které volá, když se stav zhorší.

Vedle toho fungují ambulance paliativní medicíny, kam lze zajít na konzultaci, a lůžkový hospic pro situace, kdy péči doma zvládnout nelze nebo si ji nemocný nepřeje.

Kdy je čas se zeptat

Vodítkem pro rodinu je opakované zhoršování stavu, hromadící se hospitalizace, úbytek váhy a soběstačnosti nebo obtíže, které přestávají reagovat na dosavadní léčbu.

„Prvním člověkem, na kterého se obrátit, je praktický lékař nebo ošetřující specialista. Zná pacienta i rodinné zázemí a může péči nastavit nebo předat dál. Včasný rozhovor dává mnohem víc možností než čekání, až se to zlomí,“ upozorňuje Joza.

Kde hledat spolehlivé informace

Pro pacienty a pečující existuje několik celostátních zdrojů, které stojí za to znát:

• Umírání.cz — portál organizace Cesta domů s praktickými radami pro pečující a bezplatnou poradnou

• NZIP.cz — státní zdravotnický portál Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS s věcnými články, adresářem zařízení a poradnou

• Pečovatelské videonávody — série videí, která vytvořila organizace Cesta domů: polohování ležícího nemocného, hygiena, krmení, manipulace s pomůckami

• Dříve vyslovené přání — dokument podle § 36 zákona o zdravotních službách, kterým člověk předem určí, jakou péči si přeje a jakou ne. Informace i vzor jsou na Umírání.cz

Ministerstvo zdravotnictví navíc vydalo v roce 2026 sadu brožur pro praktické lékaře, včetně dílu o právních a etických aspektech péče v závěru života. Ke stažení jsou na portálu paliativa.cz.

V Karlovarském kraji vznikl rozcestník

Informace o konkrétních službách bývají roztroušené po webech jednotlivých zařízení. Proto třeba v Karlovarském kraji vznikl portál paliativakvk.cz, který je shromažďuje na jednom místě.

Rodiny na něm najdou adresář všech devíti poskytovatelů v kraji s telefonem a údajem, kam skutečně dojíždějí, přehled nejčastějších situací — třeba co dělat, když si blízký přeje zůstat doma — tabulku, komu volat v které situaci, a slovník pojmů. Odkazuje také na zmíněné celostátní zdroje. Samostatná část je určená lékařům.

„Rodina, která se doma stará o vážně nemocného člověka, dělá jednu z nejtěžších věcí v životě. Nemá k tomu ještě obvolávat půl kraje a zjišťovat, kdo co dělá,“ dodává Joza.

Web provozuje Česká lékařská komora, která zajišťuje i jeho aktualizaci. Vznikl ve spolupráci s krajskou koordinátorkou paliativní péče Bc. Věrou Luhanovou ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje a zaštiťují ho odborné společnosti praktických lékařů a paliativní medicíny. Partnerem je Karlovarský kraj.

„Paliativní péče existuje a je jí víc, než si lidé myslí. Problém je, že o ní lidé nevědí,“ uzavírá Joza.

Co si zařídit při propuštění z nemocnice

A ještě praktický tip na závěr, který ušetří rodině týdny běhání: při propuštění vážně nemocného člověka je vhodné požádat v nemocnici o konzultaci se sociálním pracovníkem a o poukaz na domácí zdravotní péči a o podklady k žádosti o dlouhodobé ošetřovné. To umožňuje pečující osobě až 90 dní placeného volna z práce.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock