Hlavička
Zprávy -
23/06/2025

Co čeká lékaře, pacienty a české zdravotnictví po parlamentních volbách?

Podzimní parlamentní volby jsou už za rohem. Jenže zatímco se v politických diskusích řeší spíše obrana a nejrůznější kauzy, zůstává zdravotnictví, které se opravdu týká nás všech a jeho vyhlídky nejsou zrovna nejrůžovější, v pozadí všech zájmů. Proto také Česká lékařská komora uspořádala 17. června v Domě lékařů konferenci, kde na otázky odpovídali všichni stínoví ministři zdravotnictví politických stran a hnutí, které mají reálnou šanci zasednout v Poslanecké sněmovně.

reklama

reklama

Všichni zástupci obdrželi dopředu identické otázky s podotázkami. Jak to tak ale u politiků bývá, ze začátku se moc nedrželi stanovených pravidel, proto se celá debata prodloužila na téměř tři hodiny. Mezi hlavní otázky patřilo: Jak zajistit ekonomickou udržitelnost zdravotnictví a kde se dá ušetřit? Jak zajistit personální udržitelnost zdravotnictví a zvýšit atraktivitu práce v něm? Jak zlepšit dostupnost zdravotní péče a jak mírnit regionální rozdíly?

Kompletní přehled odpovědí na jednotlivé okruhy budeme postupně publikovat na našem webu Našezdravotnictví.cz, ale pojďme si představit sestřih toho nejzajímavějšího, co bylo na konferenci řečeno. Na závěr článku máte k dispozici videozáznam celé konference.

STAN: Prioritou je prevence

Pro ekonomickou udržitelnost zdravotnictví je podle Mgr. Michaely Šebelové nutné, aby stát masivně investoval do prevence a soustředil se na snižování nákladů při vstupu. Jedním z bodů prevence je také možnosti zvýšení daně „z neřesti“ (alkohol, cukr, tabák), se kterou STAN souhlasí. 

reklama

„Jsme i pro zavedení spotřební daně z tichého vína a jsme pro to, začít vést debatu o regulaci reklamy na alkohol. Celá společnost přijímá alkohol jako něco, co je v pohodě, proto politici nemají odvahu nepopulární kroky činit. Pokud to ale nezačneme měnit, tak máme velký problém,“ uvedla v úvodním bloku Šebelová. Upozornila, že nyní řeší ve sněmovně regulaci prodeje energetických nápojů dětem a čelí neuvěřitelnému tlaku, protože výrobci energetických nápojů často sponzorují například sport, čímž vzniká začarovaný kruh.

Podotkla, že z jiných okruhů nejsou pro zvýšení zdravotního pojištění, ale jsou pro valorizaci platby za státní pojištěnce. „Nechceme také v základní péči zvyšovat finanční spoluúčast pacientů, ale jsme pro zavedení dobrovolného připojištění v momentě, kdy bude definována standardní péče tak, aby bylo umožněné připlácení za nadstandard,“ doplnila Šebelová.

V oblasti regulace spotřeby zdravotní péče prostřednictvím pacienta má STAN neutrální postoj. „Nejsme pro plošné omezování spotřeby zdravotní péče pro jednotlivce, protože život je pestrý a ne vždy by bylo možné to spravedlivě nastavit. Na druhou stranu, máme celou řadu zdravotních úkonů a léčebné péče, které poskytujeme pacientům neefektivně,“ řekla zástupkyně STAN s tím, že jinak souhlasí s právem pacientů zvolit si dražší metodu nebo materiál, aniž by ztratili nárok na proplacení ceny, kterou hradí zdravotní pojišťovna.

„Patřili jsme k těm, kteří nepodpořili pozměňovací návrh volby pacienta, protože nebylo jasně vymezeno, co je ten standard,“ upřesnila.

Šebelová v dalším okruhu otázek mimo jiné vyjádřila podporu zvýšení platby státu lékařským fakultám na jednoho medika a tím zvýšení počtu studentů medicíny studujících v českém jazyce.

„Máme trochu problém v tom, že fakulty jsou nezávislé a stát jim nemůže nic nařizovat. A hlavně máme problém, že nemůžeme přinutit lékaře, aby tu po škole museli pracovat. Je to proti zákonům,“ konstatovala Šebelová. 

Nejvíce ji ale popudila otázka, jestli většině sester nestačí jen maturita a jestli nepotřebujeme více sester u lůžka než „manažerek“. „Je potřeba změnit nastavení v hlavě. Už dlouho mluvíme o navyšování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, ale nejsme připraveni k tomu ty kompetence předat. A myslím si, že by se ulevilo i lékařům, kdyby spoustu rutinních úkonů místo nich dělala zdravotní sestra,“ uvedla.

Fotografie: hovořící Mgr. Michaela Šebelová

SPOLU: Je potřeba se ještě více zaměřit na strukturu výdajů

Zvýšení platby státu za medika se nebrání ani koalice SPOLU, kterou reprezentovala MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš. „To je jedna z věcí, které jsem začátkem volebního období diskutovala s rektory, a jednoznačně mi bylo řečeno, že se tomu nebrání a byli by ochotni nahradit 10 % cizojazyčných studentů, ale chtěli by za ty lékaře kompenzaci, protože jim to docela dost přispívá do rozpočtu,“ zdůvodnila tuto problematiku Němečková. 

Podobně jako předchozí řečnice se také přiklonila k rozšíření kompetencí pro zdravotní sestry. „Některé kompetence sester můžeme přenést na sanitáře, protože potřebujeme vzdělané sestry. Ale musíme jim dát adekvátní kompetence a tím ulevíme lékařům,“ upřesnila politička s tím, že zrovna tomuto kroku nejvíce brání sami lékaři. 

Z hlediska ekonomického podle Němečkové už ke zvyšování spoluúčasti pacientů na zdravotní péči dochází. „I když to není zákonem umožněno, existuje spousta i ambulantních specialistů ze zdravotnických zařízení, kteří si berou od pacientů příplatky, a vidíme, že pacienti jsou ochotni doplácet a připlácet nejen za ‚kvalitnější práci‘ (nelze přesně stanovit, protože to neměříme), ale hlavně jsou ochotni si připlatit za přednostní ošetření,“ vysvětlila. 

Konkrétně strana SPOLU chtěla tuto záležitost zákonem ošetřit tak, aby pacienti, kteří si předplácejí, nemohli předbíhat. Tento návrh zákona ale neprošel. „To bylo trochu nepochopení, protože se stále mluví o nadstandardech, ale není to žádný nadstandard. Jasně tam (v návrhu) bylo řečeno, že pacient bude mít ošetřujícím lékařem přesně definovaný rozsah péče, který má mít. To znamená, že nejsme schopni definovat standard a nadstandard, je to každému pacientovi na míru,“ odůvodnila návrh Němečková s tím, že by tuto věc chtělo SPOLU dále prosazovat.

K otázce navýšení daně „z neřesti“ se SPOLU staví zdrženlivěji a upřednostnilo by spíše prevenci, protože v případě, že se zvýší daň, může se stát, že budeme čelit pančování alkoholu apod. 

U financí by se Zdenka Němečková zaměřila na strukturu výdajů plynoucích do zdravotnictví. „Nejvíce platíme za léky, to jsou obrovské platby a podívejme se, komu se přidává, respektive komu se v dohodovacím řízení, byť o jednotky procent, navýší nebo i sníží, a u léků jsou růsty dvojciferné. Je potřeba se podívat, jestli to není segment, kde bychom se měli zamyslet, jestli je to potřeba,“ řekla Němečková Crkvenjaš.

V otázce regulace spotřeby zdravotní péče prostřednictvím pacienta by podle Němečkové Crkvenjaš bylo dobré nechat tyto kompetence na praktickém lékaři.

„Vůbec by nebylo špatné, kdyby zdravotní pojišťovny motivovaly praktické lékaře, aby oni byli ti, kdo udělají to gros a posílají pacienty dále v nejnutnějších případech a šetří tím kapacity,“ upřesnila.

Fotografie: hovořící MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš

KDU-ČSL: Musíme prodloužit život ve zdraví

Rétorika KDU-ČSL, kterou zastupoval MUDr. Tom Philipp, se v mnoha bodech shodovala s vyjádřeními předchozích řečnic i vzhledem k tomu, že jsou ve vládní koalici. Základem do budoucna je podle něj primární prevence, protože nejsme schopni ufinancovat dobu, kdy jsou lidé ve vysokém věku, a přitom nejsou zdraví. Cílem je tedy prodloužit život ve zdraví.

KDU-ČSL se k případnému zvýšení zdravotního pojištění staví záporně. Valorizace za státní pojištěnce je naopak podle Philippa už zavedena. „Ale je otázka, jestli mechanismus navázaný jen na inflaci je dostatečný a dostatečně reflektuje vývoj v medicíně, nové, drahé a exkluzivní léky z hlediska účinnosti, nároky zdravotníků, kteří také chtějí své platby zvyšovat v rámci koridoru pojištění,“ uvažoval Philipp.

Na to navazovala daň z alkoholu, tabáku a cukru. „Jako lékař nemohu souhlasit s tím, aby víno bylo z daně na alkohol vyjmuto. Co se týká energetických a slazených nápojů a výrobků, je načase je dodanit tak, aby se snížila jejich atraktivita a byly by to finanční prostředky, které by bylo možné investovat prostřednictvím navýšení za státní pojištěnce nějakým jiným mechanismem,“ vysvětlil Philipp. 

Jako jeden z mála se postavil za to, že by byl pro snížení počtu zdravotních pojišťoven. „Domnívám se, že větší počet pojišťoven nepřináší systému nic pozitivního. A i kdyby byla konkurence, tak to není potřeba mezi sedmi, ale třeba třemi silnějšími, které budou mít silnější kmen, a ušetříme tím jako zdravotníci spoustu nervů, každodenní korespondence,“ řekl poslanec. 

Upozornil také na blížící se personální náraz do zdi. Díky rozhodnutí předchozí politické reprezentace vyjde už letos z lékařských fakult o 200 lékařů více. To je dobře. Mělo by se tak ale dít i u středních a vysokých škol pro nelékařské zdravotníky. „Zdravotní sestry jsou v takovém demografickém rozložení, že během pár let budou odcházet do důchodu velké kohorty sester a nejsme schopni je bez navýšení nahradit. Na nahrazování cizinci moc nevěřím,“ dodal Philipp.

Fotografie: hovořící MUDr. Tom Philipp

ANO: Stabilizace zdravotního systému je nezbytná

Podle Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha z hnutí ANO je potřeba podívat se na ekonomickou udržitelnost zdravotnictví z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Z krátkodobého hlediska se zdá, že systému výrazně dochází prostředky. „Revize plateb za státní pojištěnce bude muset být jeden z prvních úkolů pro každého ministra. Myslím si, že bude muset dojít ke stabilizaci systému, a to není jen o Vojenské zdravotní pojišťovně. Zdá se, že problém může být širší. Otázkou pak je, jak ještě bude napsaná úhradová vyhláška na příští rok,“ uvedl hned v úvodu Vojtěch s tím, že nevidí prostor pro zvýšení zdravotního pojištění ani pro spoluúčast pacientů. 

Podle Vojtěcha by se měla spíše hledat efektivita v systému, třeba v tom, že se zaměříme na prevenci, aby nedocházelo k navyšování počtu chronicky nemocných pacientů, kteří jsou objektivně nejvyšší zátěží pro zdravotnictví, a s tím je potřeba něco dělat. Zároveň vidí efektivitu i ve směrování pacienta do spodní části pyramidy zdravotnictví. Držet ho co nejvíce v primární péči, zvýšit kompetence praktických lékařů tak, aby pacient nebyl nucen chodit nezbytně ke specialistovi nebo nekončil v nemocnici na urgentním příjmu. 

Z hlediska omezení alkoholu, tabáku a sladkých nápojů Vojtěch připomněl, že již za svého působení chtěl zavést regulaci reklamy na alkohol, ale kvůli covidu k dotažení zákona nedošlo. „Otázka je, pokud by se zavedla daň ‚z neřesti‘, jestli by šla do zdravotnictví. Napříč vládami byl vždy problém, že ministerstvo financí s touto daňovou asignací primárně nesouhlasí a chce ty peníze vybrat a pak přerozdělit, ale můžeme se o to znovu pokusit,“ řekl Vojtěch. 

U zajištění personálních kapacit je Vojtěch pro snižování počtu zahraničních studentů medicíny, kteří u nás pak většinou ani nezůstanou. Pokud jde o zdravotní sestry, je potřeba se podle Vojtěch oprostit od pohledu, že máme lékaře a vedle sestru jako pomocnici. „Skutečně máme dát sestrám více kompetencí, nemají dělat ani papírování, to má dělat administrativní pracovník nebo koordinátoři péče, kteří nyní vznikají. Musíme se podívat na systém kompetencí,“ ozřejmil zástupce hnutí ANO s tím, že viděl i ve Finsku, že v zásadě potkáte častěji sestru, která se o vás stará zcela adekvátně, než lékaře, který je samozřejmě pro systém dražší a měl by se věnovat specializované práci. 

Rozdělení a motivace mediků jít do potřebných lékařských oborů začínají podle Vojtěcha již na lékařských fakultách. „Jsou například dvě fakulty, kde vychází nejvíce lékařů volících si jako hlavní obor psychiatrii. Proč? Protože se ten mladý medik dostane k tomuto oboru dříve a z průzkumu vychází, že čím dříve medik k nějakému oboru přičichne, tím větší je šance, že si ten obor do budoucna zvolí,“ upozornil bývalý ministr zdravotnictví s tím, že po studiu hrají roli rezidenční místa a byl by i pro, aby se ČR rozdělila do určitých pásem podle dostupnosti a nedostupnosti péče a tam by směřovaly třeba dvojnásobné dotace na rezidenční místo, ale ne zaměstnavateli, nýbrž přímo mladému lékaři, aby to pocítil. Souvisí to ale i s rolí obcí. 

 Fotografie: Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch

SPD: Nutná změna dotační ekonomiky na ekonomiku s přidanou hodnotou

Současná dotační ekonomika by se měla podle strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) změnit na ekonomiku s přidanou hodnotou, která zajistí vyšší mzdy a tím pádem vyšší odvody do zdravotního pojištění. „Musí proběhnout kompletní restrukturalizace soustavy zdravotnických zařízení a poskytovatelů a synchronizace jejich činností. Poskytování zdravotní péče tak, aby na sebe navazovala a některá zařízení neprováděla pouze lukrativní výkony a zbytek by nemusel provádět výkony, které nejsou lukrativní,“ upozornil v úvodu MUDr. Jan Síla reprezentující stranu SPD s tím, že právě jedním z připravených bodů je přepracování seznamu zdravotních výkonů, aby odpovídal reálným cenám a znemožnil vyvádění financí ze systému.

SPD jinak odmítá jakékoli navyšování spoluúčasti pacientů, není ani pro zvýšení zdravotního pojištění. Stejně tak razantně odmítá obecně navýšení daně, ale u alkoholu, tabáku a slazených produktů by bylo ochotno diskutovat a přidalo by se k navýšení daně „z neřesti“. 

SPD také souhlasí se snížením počtu zdravotních pojišťoven, čímž by se podle něj ušetřily nemalé peníze. Řešením je seskupení pojišťoven do jednoho subjektu, který bude hradit poskytovatelům a dokrývat náklady spojené s poskytováním zdravotní péče v cenách obvyklých. Dále má SPD v programu, že úhradová vyhláška bude každoročně valorizována podle indexu spotřebitelských cen.

„Provedeme hlavně ale takové legislativní úpravy, které zastaví nehorázné vyvádění financí ze systému povinného veřejného zdravotního pojištění, aby zůstávalo více peněz na péči. Jedná se konkrétně třeba o před měsícem prošlou novelu zákona 48 (Zákon o veřejném zdravotním pojištění), kde v paragrafu 17, odstavci 5 zůstává neustále věta (stručně řečena ve smyslu) ‚při uzavírání smluv mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami, pokud se nedomluví na placení, tak se domluví jinak‘. To znamená, že kterýkoli poskytovatel, který na to má, může vzít nějaký úplatek, jít za pojišťovnou a domluvit si jiné ceny za ošetření,“ upozornil Síla. 

Kromě navýšení plateb za mediky se SPD také přiklání ke zvážení přidání finančních prostředků pro učitele zdravotních škol. Jinak speciální škola pro sestry by podle Síly byla vhodná pro sestry specializující se na ARO/IP či operační instrumentářky. „Studium středních zdravotních škol pro obor všeobecná zdravotní sestra, dětská sestra a porodní asistentka by podle mého názoru mohlo zůstat, jak bylo původně. Tedy střední škola s maturitou,“ podotkl poslanec SPD s tím, že v rámci rezidenčních míst by se do plateb měly zapojit kraje. 

„Krajské vlády by měly vědět naprosto přesně, kde jim chybí primární péče, a měly by se podílet na financování těchto rezidenčních míst,“ myslí si Síla.

Fotografie: MUDr. Jan Síla

Piráti: Bez změny zdravotního systému se nemá smysl bavit třeba o zvýšení zdravotního pojištění

Podle MUDr. Alberta Štěrby, který reprezentoval Českou pirátskou stranu, není u ekonomické udržitelnosti zdravotnictví ani tak důležité bavit se o tom, jestli třeba zvyšovat spoluúčast nebo zdravotní pojištění, ale spíše je potřeba se podívat na nedostatky zdravotnického systému.

„Máme rezervy v digitalizaci zdravotnictví. Vidíme i u nás lidí z klinické praxe, kolik nám zabírá administrativa, kolik času zabere vysvětlování pacientům, jak je neefektivní někam pacienta posílat, kolik se dělá zbytečné práce navíc. Pacient je často nadvyšetřen. Možná by pacient nepotřeboval pět až deset vyšetření, ale tři až pět. Pokud se nám například podaří snížit počet návštěv k plánu léčby, tak je to něco, jak efektivitu zvýšit a uvolnit ruce stávajícím silám ve zdravotnictví,“ řekl v úvodu Štěrba. 

S digitalizací musí jít ruku v ruce koordinace managementu péče. „Dnes často spoléháme na pacienta, že si vše zajistí a obvolá sám, a vše to pak často trvá dlouho. Někdy to třeba u dobře stabilizovaných chronických onemocnění nevadí, ale u akutně zhoršených stavů nebo onkologických onemocnění to je problém a následná léčba nás už vyjde draho, protože ji řešíme pozdě a v daleko horším stadiu, než bychom byli museli, kdybychom to podchytili včas,“ varoval Štěrba. 
A do třetice je potřeba se podívat na to, co léčíme, a jsou to často nemoci životního stylu, s nímž souvisí primární a sekundární prevence. 

U vzdělávání Štěrba souhlasil se zvýšením platby za mediky studující v českém jazyce. Ohledně studia sester je důležité navýšení kompetencí, je však podle Štěrby otázkou, jestli nestačí jen kvalitní střední škola s maturitou. Jinak motivovat mladé mediky do méně naplněných oborů je podle Štěrby potřeba už na fakultách a zařadit tato obory do studia už dříve. 

Fotografie: MUDr. Albert Štěrba

Motoristé sobě: Jsme pro komplexní změnu systému zdravotního pojištění

Jedinou neparlamentní stranou na konferenci byli Motoristé sobě, které zastupoval MUDr. Boris Šťastný, a po vstupu do sněmovny by prosazovali to, aby jedinou cestou pro udržitelnost, kvalitu a dostupnost českého zdravotnictví bylo zvýšení efektivity, snížení byrokracie a regulací v systému a především aby došlo ke komplexní změně systému zdravotního pojištění tak, aby existovalo povinné pojištění garantující plně hrazenou péči v současném rozsahu a vedle toho aby si občan mohl vybírat z doplňkových pojistných plánů, které by mohly zahrnovat dosud nehrazenou péči. 

„Chceme současně zachovat stávající strop výdajů na spoluúčast jako ochrannou zeď pro seniory a chronicky nemocné. Umožníme legální úhradu platby nadstandardu jako rozdílu mezi úhradou a cenou poskytnuté zdravotní služby anebo cenou zdravotnického prostředku a dále chceme zavést, aby platba za nehrazené zdravotní služby byla daňově zvýhodněná,“ upřesnil program Šťastný s tím, že zvýšení zdravotního pojištění Motoristé nepřipustí. 

Z hlediska zdanění alkoholu a tabáku jsou Motoristé přesvědčení, že stávající konstrukce spotřebních daní je dostatečná, a odmítají zavádění jakýchkoli dalších daní. „Je to rodina, která má děti vychovávat, nikoli stát. Myslíme si, že rodiče mají dětem říkat, co mají pít a jíst, a vést je. Ne aby stát zakazoval sociálním inženýrstvím cukr nebo energetické nápoje,“ myslí si Šťastný. 

Motoristé se také staví proti snižování počtu zdravotních pojišťoven. „Pluralita systému zdravotního pojištění je základem pro jeho efektivitu a pojišťovny musí dostat možnost nasmlouvávat, a tedy nakupovat zdravotní péči od jednotlivých poskytovatelů v různém rozsahu a také soutěžit o své pacienty,“ upozornil zástupce Motoristů sobě s tím, že celá revizní činnost zdravotnictví by se urychlila a zefektivnila digitalizací zdravotnictví. 

A nakonec v rámci vzdělávání jsou Motoristé pro zvýšení platby medikům, stejně tak jako jsou pro zrušení inkluze ve školství, čímž by se ušetřily velké peníze, které by šly využít například ve vysokém školství pro nedostatkové profese. 

Jak motivovat mladé lékaře, aby si volili potřebnější obory a pracovali v místě s nedostatkem lékařů? Podle Šťastného je to potřeba rozdělit na dvě části. „U konkrétních oborů se domníváme, že je to o úhradách. Pokud si patolog díky navýšení úhrad vydělá 500 000 korun měsíčně, tak by se kardiochirurgové do tohoto oboru hnali. V tomto směru má být nastavena regulace systémem úhrad. Co se týče místa, tak chceme přenechat pravomoci a kompetence obcím, které mají dostatečné nástroje, třeba podporou zvýhodněného nájemného v obecních objektech,“ upřesnil Šťastný.

Fotografie: MUDr. Boris Šťastný

Odmítnutý zákon o odměňování a zbývající tři stateční

Na čem se všichni řečníci shodli, je to, že by nepodpořili zákon o odměňování zdravotníků, který by sjednotil odměňování ve všech lůžkových zdravotnických zařízeních a na zdravotnické záchranné službě tak, aby podle zjednodušené tabulky byl v závislosti na dosažené kvalifikaci a praxi základní příjem lékaře za základní pracovní dobu v rozmezí 1,5násobku až 3násobku průměrné mzdy v ČR.

Fotografie: zleva MUDr. Milan Kubek, Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MUDr. Albert Štěrba, MUDr. Boris Šťastný

Podle nich to hraničí s protiústavností a není možné, aby stát zasahoval i do soukromého sektoru a nařizoval, kolik má zaměstnavatel platit zaměstnancům. Po hodině konference se pak většina politiků musela vrátit do Poslanecké sněmovny a v sále zůstali Adam Vojtěch, Albert Štěrba a Boris Šťastný. 

Vyjadřovali se následně nejen k problematice, jak reagovat na stárnutí populace a jak zlepšit zdravotní stav populace, ale také jak zvýšit naši zdravotní bezpečnost anebo jestli by neměla mít Česká lékařská komora vyšší kompetence. Nakonec nechyběly ani dotazy z publika a nutno podotknout, že odpovědi byly snad nejzajímavější. I proto doporučujeme zhlédnout videozáznam celé konference, který máme k dispozici. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Martin Kubica

reklama

reklama


reklama

reklama