Jak vypadá správně nastavené ergonomické pracoviště, abyste si nehuntovali zdraví?

V prvním díle rozhovoru jsme si řekli, že ergonomické pomůcky na pracovišti nevyřeší vše. Důležitý je také pravidelný pohyb a zvednutí se od práce alespoň po 30 minutách. Přesto, kdybych si chtěla v kanceláři vytvořit ergonomicky přívětivé pracovní prostředí, na co se zaměřit jako první?

Pracoviště skládám jako mozaiku z jednotlivých prvků. Jedním z nejdůležitějších prvků je přitom polohovatelný stůl. Ten mi pomůže, abych mohla déle pracovat. Kdo ho nemá, tělo aktivuje pravidelnými procházkami po 30 minutách, jak jsem říkala, ale s nastavitelným stolem změníte polohu a můžete v rozjednané práci pokračovat o trochu déle. Osobně měním pozici stolu i uprostřed callu a každý to chápe. Naopak obdivují, že to tak dodržuji, a přemýšlí, že si takový stůl pořídí taky. 

Z toho ale vyplývá, že nestačí postavit do kanceláře jen polohovatelný stůl. Je potřeba ho také správně nastavit. Upozorňujete následně zaměstnance v tomto směru? Edukujete je? 

Ve větších firmách se velmi často stává, že nakoupí 200 či 300 takových stolů, ale nikdo už je zaměstnancům nenastaví. Stejně tak nenastaví ani židle. Nikoho to nenapadne. Lidé pak brouzdají po internetu, ztrácí čas a stejně si to nastaví špatně nebo vůbec. Když přijdu do firem nastavovat prostředí, židli má správně nastavenou 5 % lidí. Obecně lidé nevědí, jaké jsou hlavní zásady, nestudovali to, a navíc každý jsme jiný. Hlavně nevědí, na co jsou jednotlivé páčky a že tam vůbec jsou. Existují nějaké kalkulátory, ale ve chvíli, kdy jsou sice dva lidé stejně vysocí, jeden z nich může mít delší nohy, kratší trup a druhý to má obráceně. Instantní návody proto neexistují a je potřeba to nastavovat individuálně. Nejdřív je třeba nastavit správně židli a podle ní výšku stolu v sedu. Poté upravit vzdálenost a výšku monitoru. Vestoje pak nastavíme výšku desky tak, aby v loktech byl mírně otevřený úhel.

Druhým prvkem je pak logicky židle? 

Ano, ale nebudeme říkat „zdravá židle“, nýbrž dobře ergonomicky nastavitelná židle. Před třemi lety jsme v jedné firmě nastavovali 130 pracovišť. Nákupčí totiž dostal za úkol nakoupit zdravé židle a polohovací stoly. Po objednávce ale odešel a nikdo vlastně nevěděl, proč stoly nejedou níž než 74 cm, což je výška typového stolu. Jenže 90 % z těchto pracovníků tvořily ženy účetní menší postavy. Pak se zjistilo, že původně totiž měly být k těmto stolům kontejnery, a aby nedocházelo ke kolizi, výška stolů se už ve výrobě zablokovala. Židle zase měly osm nastavitelných prvků, to chválím, ale byly určené pro muže vysoké od 180 cm výš a od 85 kg (hluboký a široký sedák, obrovská židle). Takže 90 % zaměstnanců neseděly. Délka stehenních kostí jim nestačila a ženy pak seděly vepředu. Nejhorší byla opěrka hlavy, která byla vyrobená nefyziologicky. S kolegy fyzioterapeuty, se kterými jsem pracoviště nastavovala, jsme byli zoufalí. Vedení jsme pak řekli, že pokud budou lidé takhle pracovat dál, za tři čtyři roky půjdou všichni na operaci krční páteře. 

Jak to dopadlo?

Souhlasili, že máme pravdu, a my jsme tam nakonec lítali po kancelářích s inbusem a opěrky hlavy jsme odmontovávali a vyhazovali. To máte 130krát 1200 korun. Kdyby si nás objednali na workshop, jak vyladit ergonomické pracoviště, stáli bychom je zlomek ceny. 

Další střípky do ergonomické mozaiky

Velmi moderní jsou také židle na pružině, kde neustále sezení vyvažujete a aktivujete zádové svaly. Doporučila byste je? 

U židlí na pružině je problém, že nelze balancování vypnout a neustálé balancování je strašně nezdravé. Je to mimochodem důvod, proč se upustilo od dlouhodobého sezení na míčích. Když sedím absolutně dokonale v aktivním sedu a u toho začnu pracovat, mozek není schopen se soustředit, zda zůstávám stále dokonale aktivní. Garantuji vám, že po 10 minutách už dokonale sedět nebudete. Tělo se snaží na balančním povrchu udržet, ale upevňují se při tom špatné pohybové vzorce. Existují balanční židle, které nejsou na pružině, ale na kulových čepech, a hlavně je balancování vypínatelné, takže pak klienta poučíme, že je třeba na 15 minut povolí a pak zase zablokují. 

Obecně existují dvě filozofie sezení. Jedna je, že se necháte dokonale podpořit dobře vybranou a nastavenou židlí v dokonalém sedu, nehroutíte se a sezení budete přerušovat. Druhou filozofií jsou balanční židle, kde ovšem neznamená, že nemáte vstávat a nemusíte mít polohovatelný stůl. Tyto židle vychází z východních kultur a je to především o svobodě pánve. Opět to ale nelze řešit plošně. 

Ve firmách ale pracuje mnoho typů lidí. Navíc po nich migrují. Vyplatí se firmě nakoupit pro každého zaměstnance individualizovaný nábytek?

Když přijedeme do firmy, přivezeme čtyři modely židlí v podobné cenové hladině, kterou si firma řekne, a testujeme, protože někdo je malý, někdo velký, a určujeme množství. Za jeden den jsme s kolegyní schopny vyzkoušet židle 120 lidem a vedení pak ví, co komu nakoupit. Ve většině firem následně i zjistili, že fluktuace zaměstnanců není problém. Mohou si od každého modelu koupit tři náhradní židle do skladu a nebude pak problém, když odejde malá Maruška a místo ní nastoupí velký Franta. Případně vědí, jaký model mají nakoupit poté, co si nový zaměstnanec židle vyzkouší. 

Co nám ještě v té mozaice ergonomického pracoviště vedle stolu a židle chybí? Klávesnice? 

Klávesnice by měla udržovat ruce v přirozené pozici a dávat možnost opírat zápěstí o měkčený okraj klávesnice. Pak je také důležitá vertikální myš, o které mnoho lidí tvrdí, že je to kravina, ale je to skvělá prevence před onemocněním syndromem karpálního tunelu a dalšími komplikacemi. Zkrátka trvalé přetočení ruky na běžnou myš není přirozené. Vertikální myši se pak také vyrábí v různých velikostech (S, M, L), což nám pomůže při výběru podle velikosti ruky. 

Dalším prvkem do mozaiky je monitor na držáku, případně rameno držící notebook ve vyvýšené poloze, abyste obrazovku neměla v jedné výšce a monitor notebooku v jiné. Laptop pak jen umístíte do ramene, připojíte a pracujete. Jestliže stále koukáte směrem dolů, likvidujete si krční páteř. 

Co ještě?

Pak je velmi užitečná balanční podložka pro ideální stání u výškově nastavitelného stolu. Vyvinuli ji finští lékaři a není to žádná cvičební balanční pomůcka, ale stojíte na okrajích plastového výlisku, který unese až 300 kilogramů, a je to velmi jemně balanční. Mozek vás pak sám narovná do dokonalého aktivního stoje. Když totiž stojíte na zemi, za chvíli se přistihnete, že třeba stojíte na jedné noze nebo máte vyvalený bok. Fyzioterapeuti pak lidem říkají, že se za 10 let sejdou na endoprotéze. Existují i dřevěné modely, ale právě plastový model je jemně pružný i v příčném směru. Můžete pak v kotnících nasimulovat chůzi a zapojíte tím lýtkové svaly, což jsou lymfatické pumpy. U spaní je oběh krve zajištěn, ale při sezení, kdy dlouhodobě nezapojujete lýtka, lymfatický systém degraduje. Znám ajťáky na home office, kteří v zimě nevyjdou týdny z bytu. Ráno si uvaří kýbl kávy a pak sedí. Oběd jim někdo přiveze, nákup také. Děje se to běžně.

Ergonomické pracoviště ve výrobě

Probrali jsme nábytek v kanceláři. Zaujalo mě ale i ergonomicky přívětivé prostředí ve výrobě. Které prvky řešíte tam?

Jestliže se někdo věnuje ergonomii, stěžejní je opravdu spíše výroba, protože v ní se musí dodržovat kategorizace prací. Rizikových míst je spoustu a firmy chtějí různými opatřeními nejen udržet své zaměstnance zdravé, protože nemocný zaměstnanec je drahý, ale také se posunout do nižší pracovní kategorie. V kancelářích spíše než ergonomii poptávají fyzioterapii. Přitom příjemné zdravé a ergonomické pracoviště může být také pro spoustu lidí zajímavý a přínosný zaměstnanecký benefit. 

Ve výrobních firmách se tedy zaměřujete na správný postoj? Rozložení zátěže? 

V konkrétních firmách provádíme ergonomické audity. Neměříme lokální svalové zátěže, podle kterých se následně vytváří kategorizace, nejsme certifikovaná laboratoř. Sledujeme ale každého dotyčného pracovníka, jaký musí udělat pohyb, kolikrát za směnu, jestli manipuluje s nějakými břemeny, a uvažujeme, jestli je možné pracoviště nějakým způsobem vylepšit. Před dvěma lety jsme dělali pilotní projekt pro Rohde & Schwarz, kde je vidět, že jim na zaměstnancích záleží. 14 žen tam montovalo stíněné kabely do leteckého průmyslu. Jde o titěrnou práci a montáž se provádí na desetinu milimetru. Měli nakoupené špičkové židle, podložky pod nohy, ale vybavení nebylo individuálně nastavené, takže jsme je přenastavovali. Upravili jsme pracoviště, odkud co mají brát, aby nedělaly složité nepřirozené pohyby. Podařilo se nám také přesvědčit pracovnice, aby používaly nové montážní kamery. Ženy se pak už nemusely nad jemnou montáží tak sklánět. Po dvou letech mám velmi pozitivní ohlasy, že ubylo bolestí krční páteře a zad. Považuji to za obrovský úspěch. Za úspěch také ale považuji další vytunění našich ergonomických auditů.

V jakém smyslu?

Nabízíme nový program pro firmy, a to jak pro výrobu, tak kanceláře, protože zrovna pro lidi ve výrobě je zdraví chodidel stěžejní. Ale i když člověk sedí v kanceláři a atrofují mu svaly zejména v dolních končetinách, propisuje se mu to do špatného držení, což se projeví bolestí zad a dalších částí těla. Lepší kondici chodidel a v důsledku toho celého těla pomůže vyřešit tzv. líná terapie. 

Přijedeme do firmy a vedle klasického podoskopu máme ještě navíc AI-vložky, a to v každé velikosti. Tyto vložky snímají data, která se vysílají do programu, a my tím získáme vedle statických dat z podoskopu také dynamická data z chůze. Zjistíme, jak člověk našlapuje, jak při chůzi odvaluje chodidlo apod. Za šest hodin takto změříme 24 lidí. Naši vyškolení fyzioterapeuti si pak s daným zaměstnancem na půl hodiny až hodinu dle rozpočtu firmy sednou, podívají se na chodidla ještě fyzicky, podívají se na sken a vysvětlí tomu člověku, které ze šesti korekčních vložek jsou pro něj vhodné. Naučí k tomu lidi individuální tři cviky pro zlepšení stavu chodidel, mohou tejpovat a za 2,5 měsíce proběhne kontrolní měření. Program nyní běží a jeho výsledky budeme mít brzy k dispozici. 

Chybí nám přirozený denní rytmus a slunce

To jsem pak na výsledky zvědavá. Ještě velkou oblastí do mozaiky bude nejspíš osvětlení, které také významně ovlivňuje pracovní prostředí.

Osvětlení je velmi důležité a my doporučujeme jednoznačně biodynamické osvětlení, simulující sluneční svit přímo v kanceláři. Naše mozky žily miliony let pod volnou oblohou a zvykly si, že slunce má v každé části dne jiné barevné spektrum. A my nyní na sebe vesele svítíme modrým světlem celodenně a mozek je zmatený, protože neví, kdy se má probudit, kdy má být aktivní, kdy má jít spát. V podvečer by měl organismus tvořit spánkový hormon melatonin, a když ho netvoříme, tak ve spánku neregenerujeme. Doktorka Barbara Miller, která se chronobiologií zabývá, tomu říká kóma, a ne regenerační spánek. Já jako čilá matka dvou dětí jsem spoustu projektů dodělávala v noci, než jsem si přečetla o příčinách, proč spíme, a o cirkadiálním kódu, a už to také nedělám. Výzkum CBRE, University of Twente a Vrije Universiteit Amsterdam ukazuje, že dobrým biodynamickým osvětlením se zvýší produktivita o 18 %, a životní spokojenost zaměstnanců dokonce o 76 %. 

Co byste řekla na závěr? Vnímat sebe, své tělo, co potřebuje? Nenechávat ho dlouhou dobu v usazené poloze a přizpůsobit mu prostředí, aby nám bylo přirozenější?

Na celou ergonomii a na pracovní prostředí se dívám tak, že je potřeba propojit nejen tělo, ale také samotné prostředí a fyzikální faktory. Kloubím tak v podstatě tři profese. Když se zamyslíme, jak nyní žijeme a co jsme se sebou udělali, sice se můžeme bít v prsa, jakou jsme vyspělou technologickou společností, ale v podstatě se cíleně likvidujeme. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Ergo Working Space