Jednodenní péče vzkvétá, formálně. Prakticky se ale stále potýká s problémy

Význam jednodenní lůžkové péče (JPL) dokládá i to, že letos poprvé hájila sama sebe jako nový segment v rámci dohodovacího řízení o úhradách pro příští rok. Koordinátorem segmentu byl zvolen primář MUDr. Ludvík Winkler, MBA, z Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové z.s. (APJPL). 

Ten také uvedl začátek semináře a věnoval se letošnímu dohodovacímu řízení, ve kterém k dohodě nedošlo, a nyní proto přichází úhradová vyhláška plně do rukou ministerstva zdravotnictví. 

Segment navrhoval sedm bodů:

1. Respektovat úhradovou vyhlášku, především ceny balíčků.

2. Stanovit jednotnou metodiku, jak bude vykazována péče pro všechny zdravotní pojišťovny. 

3. Povinnost nasmlouvat kódy z úhradové vyhlášky, splní-li zdravotnické zařízení podmínky pro provádění. 

4. Neuplatňovat limity na objem poskytnuté péče.

5. Vypustit vyžádanou péči „EMjp“ ze vzorce pro výpočet celkové úhrady (EMjp je vyžádaná péče, to znamená, že když je pacient hospitalizován a je potřeba mu poskytnout péči, kterou oddělení jednodenní péče poskytnout nemůže, je hodnota této péče odečtena od úhrady).

6. Navýšit ceny balíčků pro rok 2026 o 3 %.

7. Vytvořit kódy (balíčky) pro operaci ventrální kýly laparoskopicky a pro operace prsu pro malignitu. 

„Návrh VZP byl velmi dobrý, shodovali jsme se téměř ve všech bodech. Dohoda ale nakonec ztroskotala na bodu odečítání vyžádané péče,“ upozornil MUDr. Ludvík Winkler s tím, že návrh zdravotních pojišťoven měl zhruba 20 bodů.

Podstata a historie jednodenní péče 

Jednodenní péče představuje pro pacienty stále atraktivnější variantu, jak absolvovat operační zákrok. „Zkrácení pobytu ve zdravotnickém zařízení na nezbytné minimum s rychlým návratem do domácího prostředí oceňuje většina pacientů. Zkrácení hospitalizace navíc snižuje riziko infekčních komplikací, a to zejména nebezpečnými a vůči antibiotikům odolnými kmeny bakterií,“ přiblížil důležitost segmentu prezident České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milan Kubek a rovnou upozornil, že i komora hájí zájmy tohoto segmentu v dohodovacích řízeních jako jeden z dvojice nejsilnějších subjektů.

Co ale přesně jednodenní péči charakterizuje? Obecně se za jednodenní péči považuje taková, kde dojde k propuštění do 24 hodin od zákroku. Je poskytována vždy plánovaně a nejedná se o péči akutní. Důraz je kladen na invazivní zákroky. 

Počátky jednodenní péče sahají až do přelomu 19. a 20. století. „V letech 1899 až 1908 provedl skotský lékař James H. Nicoll téměř devět tisíc operací jednodenní chirurgie, přičemž pacienty byly děti. K nejčastějším zákrokům patřily operace kýly, rozštěpu patra či pro nápravu zdeformované nohy,“ osvětlil počátky jednodenní péče předseda Asociace poskytovatelů jednodenní péče na lůžku, z.s., (APJP) MUDr. Dalibor Štambera, MBA. V Česku vznikaly první balíčky v letech 2005 až 2007.

V minulosti podle Štambery patřilo mezi největší překážky poskytování jednodenní péče její neukotvení v úhradové vyhlášce, nedostatečné finanční ocenění zákroků, což trvá dodnes, malá podpora státních orgánů a předsudky a nepochopení ze strany některých zástupců odborných společností.

Za posledních několik let se ale podařilo některé z bodů posunout kupředu. „Například před pěti lety se podařilo ukotvit členství poskytovatelů v dohodovacím řízení. Tři roky je část výkonů součástí ‚vyhlášky o hodnotě bodů‘. Zlepšila se také cenová politika a zatraktivnila se jednodenní péče pro poskytovatele. Rozšiřuje se také spektrum výkonů a přibývají nová pracoviště,“ uvedl posun předseda APJP.

Stále je zde ale spousta problémů, které segment jednodenní péče trápí. Podle Štambery je zde třeba stále absence jasných pravidel a podmínek pro poskytovatele JPL. Chybí tu respektovaná „autorita“, která bude partnerem pro zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví. Je zde prakticky nulová aktivita v oblasti kultivace stávajícího spektra výkonů a nevstřícnost odborných společností.

„Stále platí, že většinou když má někde vzniknout jednodenní péče, vypadá to tak, že je tu obrovská rivalita i mezi klasickými poskytovateli typu okresní nemocnice. Já ale tvrdím, že je potřeba hledat synergie. Jednodenní péče může přinést v lokalitě benefity při správné spolupráci. Dokážeme tak lépe řešit i personální problematiku. Lékaři mohou mít širší prostor pro svoji práci, a upřímně, i pro své příjmy,“ podotkl Štambera. 

Trnitá cena k založení nového pracoviště jednodenní péče lůžkové

Realizaci nového pracoviště JPL a také rivalitu mezi zdravotními zařízeními při budování jednodenní péče ukázal na praktickém příkladu MUDr. Dalibor Bis, MBA, z NJS Chirurgie v Chrudimi, která je členem Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové v ČR. 
Vybudování tohoto pracoviště jednodenní péče trvalo 2,5 roku a stálo nemalé fyzické, psychické a finanční úsilí. 

„Provoz jsme spustili letos v červnu. Při výběrovém řízení na Krajském úřadu Pardubického kraje v roce 2022 komise schválila a doporučila, aby na hrazenou jednodenní zdravotní péči v oboru chirurgie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí byla uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb s naším pracovištěm. Registrace JPL, včetně operačního sálu, u Krajského úřadu Pardubického kraje proběhla bez problémů v roce 2024. Spolupráce na úrovni krajského úřadu byla výborná. Dále jsme samozřejmě spolupracovali s krajskou hygienickou stanicí (KHS), její požadavky na JPL jsme úspěšně zakomponovali do provozu jednodenní péče a pracoviště bylo KHS schváleno,“ popsal vývoj MUDr. Bis.

Překážky se ale začaly ukazovat při domlouvání spolupráce s nemocnicemi v témže kraji. Dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR je potřeba mít v případě medicínských komplikací k dispozici smluvní nemocniční zařízení s intenzivní péčí. Spolupráce s okolními nemocnicemi v kraji byla bohužel odmítnuta, proto NJS Chirurgie musela navázat vztahy s nejbližší nemocnicí sousedního Středočeského kraje, kde byla spolupráce výborná. 

Plyne z toho zkušenost, že nejbližší regionální nemocnice obecně nemají o součinnost s privátními zařízeními typu JPL zájem z důvodu konkurence či odlivu personálu a pacientů. „Nicméně naše zařízení se naopak vždy snažilo s nejbližšími nemocnicemi v kraji spolupracovat. Naše chirurgická ambulance v centru města Chrudim ošetří denně velké množství pacientů a někteří z nich jsou odesíláni právě do nejbližší Chrudimské nemocnice, kde jsou operováni a léčeni. Jedná se o laparoskopické výkony, kolorektální výkony, operace tříselných či ventrálních kýl, cévní operace, traumatologické či ortopedické výkony a dále o všechny pacienty, kteří nesplňují kritéria ASA I, ASA II pro jednodenní péči lůžkovou. (ASA I je úplně zdravý člověk, ASA II je člověk, který je nemocný, ale bere léky a své onemocnění má kompenzované. Obě tyto skupiny jsou vhodné do režimu jednodenní chirurgie, pozn. red.) I přesto bohužel není možné s nejbližšími nemocnicemi navázat spolupráci a najít synergii,“ posteskl si MUDr. Bis.

Podle něj je dobře, že je zde podpora ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR a úhradová vyhláška pro jednodenní péči lůžkovou zaznamenala v posledních dvou letech velký posun. Nicméně celý proces vybudování nového pracoviště JPL pak ztroskotává na smlouvách se zdravotními pojišťovnami. Začátkem roku 2025 požádal nový poskytovatel zdravotních služeb o nasmlouvání balíčkových výkonů u smluvních zdravotních pojišťoven, veškeré výkony jednodenní péče byly podle Bise racionálně zdůvodněny, byly předloženy veškeré výhody této péče pro sektor zdravotnictví, a především výhody pro pacienty, kteří podstupují výkony v jednodenním režimu. 

Výhody jednodenní péče jsou již v dnešní moderní době dle Bisových slov celosvětově nezpochybnitelné. Brzký návrat pacientů do domácího prostředí přispívá k jejich psychické pohodě a rychlejší rekonvalescenci. Rovněž vede ke snižování rizika nozokomiálních infekcí: kratší pobyt ve zdravotnickém zařízení minimalizuje expozici nemocničnímu prostředí, kde se nozokomiální infekce nejčastěji šíří. Má také ekonomické přínosy pro zdravotní systém, jako jsou nižší náklady na hospitalizaci, vyšší efektivita využití lůžkového fondu, podpora udržitelnosti systému, kdy jednodenní chirurgie je úspěšným modelem pro dlouhodobě udržitelnou zdravotní péči. Nemluvě o snížení zátěže na lůžkovou péči okolních nemocnic, které se mohou věnovat medicínsky závažnějším případům, časově delším a náročnějším operacím. V ČR je podíl operací prováděných formou jednodenní péče jen 10 až 15 % všech chirurgických výkonů, zatímco v zahraničí tento podíl již překračuje 60 až 70 %.

Na žádost o nasmlouvání balíčkových výkonů JPL však všechny zdravotní pojišťovny odpověděly negativně a nebyly nasmlouvány ani bazální chirurgické či ortopedické výkony. 

„Na příkladu našeho zdravotnického zařízení JPL chci poukázat na to, že i když má pracoviště řádnou registraci u KÚ i pro více oborů JPL, má zkušený lékařský tým L3 (lékař se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí, pozn. red.) s cévními chirurgy, laparoskopickými chirurgy, onkochirurgy, kýlními chirurgy, uznávanými sportovními traumatology a artroskopisty se vzděláním na mezinárodních kongresech po celém světě, zkušenými L3 anesteziology, tak ani tak není pracovišti umožněno v současném zdravotním systému ČR vykonávat moderní JPL a dále se rozvíjet. Věříme, že se společně podaří vytvořit lepší podmínky pro rozvoj tohoto moderního typu péče,“ uzavřel svoji přednášku lékař Bis.
Jednolůžková péče tak v současnosti podporu má, ale jak vyplynulo z celodenního semináře, musí se ještě potýkat s mnoha problémy a předsudky, protože zatím se na ni někdy dívají nedůvěřivě nejen pacienti, ale i sami lékaři a zdravotníci.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock