Začátek dohodovacího řízení pro rok 2026. Jak zatím probíhá a co čekat?

Pane doktore, než se pustíme do vlastního vyjednávání, přibližte, prosím, princip dohodovacího řízení.

Dohodovací řízení (DŘ) slouží k pokusu o tvorbu dohody nad úhradou péče v jednotlivých segmentech, hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Bavíme se o segmentu ambulantní specializované péče (AS). Setkávají se zástupci poskytovatelů, tedy sdružení, které jednotliví poskytovatelé, tedy jednotlivé fyzické a právnické osoby, zplnomocnili, aby v rámci DŘ hájili jejich zájmy. Jedná se o cirka 30 sdružení. Na druhé straně stojí zástupci zdravotních pojišťoven, kteří drží peníze na péči. Pakliže se tyto dva tábory nad konkrétní podobou přílohy číslo 3 úhradové vyhlášky, která řeší úhrady v segmentu AS, nedohodnou, je tu ještě ministerstvo, které nakonec podobu úhrad určí.

Za podobu letošní úhradové vyhlášky tedy odpovídá ministerstvo?

Ano, letošní (2025) rekordně chaotická vyhláška, dále prohlubující vnitřní konflikt v segmentu AS rozdílnými hodnotami bodů pro různé odbornosti, zaváděním výjimek z výjimek, skandálních malusů pro výši PURO apod., je dílem ministerstva a já pevně doufám, že skončí-li letošní DŘ opět nedohodou, nenapadne už nikoho z MZČR něco podobně patologického přivést na světlo světa, ačkoliv překvapit mě již pravděpodobně nemůže nic.

Jak tedy dopadla letošní úvodní schůzka zástupců poskytovatelů?

Letošní úvodní schůzka byla o dost napínavější než v minulých letech. Ještě před samotnou volbou koordinátora segmentu AS se řešilo loňské DŘ. To skončilo nedohodou, koordinátorem byl, jako již mnoho let v řadě, dr. Zorjan Jojko, který je také předsedou Sdružení ambulantních specialistů (SAS). To se v nemalé míře opírá o hlasy specialistů nelékařů. 

Vzhledem k loňské nedohodě určilo, jak je řečeno výše, podobu vyhlášky pro segment AS pro letošní rok ministerstvo. Dr. Jojko pak spustil, již po ukončení dohodovacího řízení, jednání s MZČR a pojišťovnami o navýšení úhrad, které bylo vtěleno do tzv. memoranda (viz dále). Celá věc byla prezentována tak, že kolega Jojko jedná za celý segment AS, jednal ale jen a pouze za SAS, protože dohodovací řízení již bylo ukončeno a nad jeho rámec neměl k jednání za všechny žádný mandát. SAS přitom drží z celkového počtu plných mocí v segmentu – 4836 – jen 1823 plných mocí. 

Například ČLK-o.s. jich drží 1955, SAS tak nezastupuje většinu poskytovatelů a je naprosto skandální, že je to takto prezentováno. Zásadním bodem tak bylo, aby bylo jasně odděleno, kdy dr. Jojko mluví jako koordinátor za segment a kdy mluví za SAS, aby nebyla zavádějícím způsobem zneužívána váha celého segmentu, když vyjednává pouze za „svoje sdružení“. Jím vyjednané loňské memorandum totiž ukázalo, že se dá vyjednat i něco, co rozhodně není v zájmu všech poskytovatelů v segmentu. Uspokojivého výsledku jsme se však nedobrali.

Co vlastně ono memorandum obsahuje?

Memorandum přiděluje další bonifikace poskytovatelům, kteří ošetří o dalších pět procent nových unikátních rodných čísel nad rámec toho, což již jako základní bonifikaci udává vyhláška, ovšem ne proti referenčnímu období, ale souhrnně ve srovnání s lety 2022–2024, tedy v komparaci s posledními třemi lety. 

Aby poskytovatel na bonifikaci z memoranda dosáhl, musí tak oproti těmto třem letům ošetřit v interních oborech o deset procent nových unicitů navíc, u chirurgických oborů je to 15 procent. Jsou odbornosti, které se starají o chronické pacienty a zároveň je v nich nedostatek poskytovatelů, za všechny jmenujme internu a diabetologii, kde je splnění tohoto kritéria krajně problematické a daří se jen v případě, kdy vyřadíte pacienty, kteří ale vaši péči potřebují. Za současné složité ekonomické situace jsou tak poskytovatelé nuceni k účelovému chování, které není v nejlepším zájmu pacienta. 

Motivovat navíc poskytovatele v segmentu, kteří jsou placeni jen za vykonanou práci, nemají žádnou kapitaci, aby roztáčeli kola ještě více, je samo o sobě vadné. Dr. Jojko neustále mluví o 900 milionech korun, které „tak přivedl do segmentu“. Pominu-li výše uvedené, tedy patologickou povahu celé věci, nikdo neví, kolik peněz to nakonec bude, protože to bude známo nejdříve v květnu 2026, kdy bude na světě vyúčtování roku 2025, a zároveň bezpečně víme, že řada excelentních poskytovatelů, kteří se účelově chovat nebudou, na bonifikaci nedosáhnou (desítky procent poskytovatelů dle odbornosti). 

Na bonifikaci z memoranda navíc dosáhnete jen tehdy, když podepíšete s pojišťovnou tzv. úhradový dodatek. Například taková ZPMV k tomu přistoupila tak, že do svého dodatku pro AS dala poněkud méně štědrou aplikaci memoranda a zároveň v dodatku zrušila ty paragrafy vyhlášky, které umožňují odvolávat se proti regulacím za preskripci a vyžádanou péči. Podpisem tak možná dosáhnete na nějaké prostředky navíc, ale nemůžete se nijak bránit regulacím. To je samozřejmě krajně problematické a potenciálně finančně velmi nevýhodné.

Jak proběhla samotná volba koordinátora?

Po bohaté diskusi se proti sobě postavili dva kandidáti, dr. Jojko a já. Vyhrál dr. Jojko poměrem hlasů 2485 versus 2351. Srdečně mu blahopřeji. Přijal zároveň závazek jasně oddělovat roli koordinátora segmentu AS a předsedy SAS. Recentní číslo Zpravodaje SAS nicméně ukazuje, že toho není schopen a stran konfliktu zájmů a užívání role koordinátora segmentu k prosazování zájmu SAS jedeme nanovo. Je třeba jasně citovat dr. Jojka, který při jednání řekl, že on by nejraději jednal pouze za SAS, ale zákonná existence segmentu mu toto neumožňuje. 

Celá volba, která skončila rozdílem cca 100 hlasů, ukazuje na hluboké problémy našeho segmentu, kterého pojišťovny s gustem využívají. V hlasech pro dr. Jojka je totiž i přes 400 hlasů nelékařů, dětských psychologů, hrazených výkonově – jejich zájmy a zájmy lékařů regulovaných přes PURO přitom nemají skoro nic společného. Bez jejich hlasů by volba koordinátora dopadla jinak a řízení by se mohlo ubírat jiným směrem. Zároveň dr. Jojko zastupuje na základě plné moci i další subjekty, které mají zastupovat svoje zmocnitele sami, ale jejich zástupci na jednání nedorazí a zplnomocní někoho jiného univerzálně k jednání a hlasování bez toho, aby věděli, o čem se bude jednat, o jakých osobách se bude hlasovat apod. Je nezbytné, aby poskytovatelé, kteří dávají plné moci různým spolkům ke svému zastupování v DŘ, po zástupcích těchto spolků požadovali informaci o tom, zda na jednáních byli, o čem se hlasovalo, jak hlasovali a proč apod. Vše je dáno neuvěřitelnou pasivitou ambulantních specialistů, kteří jsou na hůl nejvíce branným segmentem, ubývá jich, stárnou, ale nic s nimi nehne. 

Lakmusovým papírkem je pak to, že ani držitelé plných mocí na jednání nechodí a dávají bianco šek někomu jinému. Mám proto mimo jiné i z tohoto důvodu velké obavy o osud AS jako takových, protože když se za naše práva nepereme my, kdo pak… Myslím ale, že je třeba přestat mlčet a celou věc i tímto rozhovorem nasvítit odborné veřejnosti. Jsem proto rád, že vedle Sdružení ambulantních internistů, které také zastupuji, mohu na celé věci pracovat společně s ČLK-o.s., kdy prezident komory konzistentně, letitě, bez vedlejších motivací neúnavně pracuje na zlepšení podmínek práce AS. Můžeme spolu napříč segmentem v lecčems nesouhlasit, tohle je ale prostě neoddiskutovatelný fakt.

To celkově nejsou příliš povzbudivé zprávy, jak vypadalo následné jednání s pojišťovnami?

To proběhlo o týden později a my jsme na něm za poskytovatele představili naše priority pro úhrady v roce 2026. Mezi ty patří úplně obyčejné věci: spravedlivé a adekvátní úhrady za práci, sjednocení hodnoty bodu, zrušení malusů apod. Ze strany pojišťoven, které nejsou v jednoduché finanční situaci, jsem vnímal jednání velmi hostilně. 

Zazněl návrh na snížení úhrad o čtyři procenta! Rušení bonifikací apod. Základním problémem je, že pojišťovny nejsou schopny plnit svoji zákonnou povinnost, totiž adekvátně platit za péči. Místo toho vezmou peníze, které mají, a ty rozdělí, aby to vyšlo. Nezní to příliš sofistikovaně, protože to sofistikované není. Nás jako poskytovatele ale situace pojišťoven prostě nemůže zajímat, my musíme dostat adekvátní úhrady, protože naše zaměstnance a dodavatele služeb také nezajímá, jak jsme na tom my, a naše vlastní závazky prostě hradit musíme. Nárok na adekvátní úhradu za péči je zákonný, je na to judikát Ústavního soudu, ale v ČR se tváříme, jako by se nechumelilo.

Jaké je tedy východisko?

Bude-li se DŘ vyvíjet směrem, který byl nastíněn, skončí nedohodou a pak je to na ministerstvu, od kterého nic dobrého neočekávám. Je potřeba již před prázdninami, dle průběhu jednání, dát jasně najevo, že takto to dále nepůjde a na stole budou i nátlakové akce, to je jasné. Ten pojišťovenský narativ, že my jsme nějací utráceči jejich peněz, je třeba smést ze stolu, pojišťovny tu jistě nejsou od toho, aby nás hnaly bičem, ale aby adekvátně platily za péči o své pojištěnce. A nemají-li dostatek prostředků, pak musejí za vládou a ta to musí vyřešit. Čas, kdy to dotovali AS, je u konce, protože není z čeho brát, rezervy jsou pryč. Dosáhnout můžeme ledasčeho, ale je třeba, aby v AS přestali být pasivní, protože jde do tuhého. Tak uvidíme. Budeme vás informovat.

Autor: redakce Tempus Medicorum

Foto: užito se souhlasem MUDr. Hauera