Kde ušetřit miliardy a zlepšit si zdraví? Cestou může být daň na slazené nápoje, tvrdí nejnovější studie

Modelové odhady ukazují, že by opatření mohlo během deseti let předejít přibližně 612 úmrtím, přinést obyvatelům 34 439 let života v plném zdraví a zároveň ušetřit zdravotnímu systému zhruba 1,1 miliardy korun.

„Naše studie potvrzuje, že zdanění slazených nápojů může být jedním z efektivních nástrojů prevence. Změny se samozřejmě neprojeví okamžitě, z dlouhodobého hlediska by ale tento krok měl jednoznačně pozitivní dopad na veřejné zdraví i spotřební chování,“ uvedla Eliška Selinger, lékařka, nutriční specialistka a členka think tanku Ministr zdraví.

Podle modelového výpočtu by zavedení dvacetiprocentní daně v horizontu deseti let vedlo ke snížení výskytu nadváhy a obezity v populaci o 1,33 procenta. Pokles průměrného BMI by se projevil přibližně u 56 833 osob. Zároveň by ubylo nových případů chronických onemocnění souvisejících s nadměrnou hmotností – zejména diabetu, ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Studie odhaduje také snížení počtu pacientů s vážnými kloubními obtížemi, například artrózou kolene a kyčle.

Celkový zdravotní přínos odpovídá podle autorů přibližně 612 odvráceným úmrtím a zisku více než 34 tisíc let života ve zdraví. Z ekonomického hlediska by opatření přineslo čisté úspory ve zdravotnictví ve výši 1,119 miliardy korun při desetiletém horizontu a tříprocentním ročním diskontu.

Hlavní epidemiolog IKEM a člen think tanku Ministr zdraví Petr Smejkal upozorňuje, že studie pracuje pouze s omezeným počtem diagnóz, u nichž je vztah k tělesné hmotnosti jednoznačně doložen. „Nezahrnuje například vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, nealkoholové onemocnění jater, spánkovou apnoi nebo chronické bolesti zad. Skutečné zdravotní přínosy tak mohou být ještě vyšší, než jaké model odhaduje,“ uvedl. Studie se navíc zaměřuje výhradně na nealkoholické nápoje slazené cukrem – rozšíření daně na širší spektrum slazených nápojů by podle něj mohlo přinést ještě výraznější efekt.

Pozitivní dopady zdanění slazených nápojů potvrzují podle think tanku i zkušenosti ze zahraničí. Ve Spojeném království došlo po zavedení daně mezi lety 2015 a 2020 ke snížení obsahu cukru ve zdaněných nápojích v průměru o 46 procent, především díky změnám složení výrobků. Podobný vývoj zaznamenalo Irsko. Jihoafrická republika vykázala pokles nákupů i celkového příjmu cukru ze slazených nápojů a Portugalsko ukazuje, že odstupňovaná daň může motivovat výrobce ke snižování obsahu cukru a mít pozitivní dopad na obezitu.

Autoři studie zdůrazňují, že se jedná o modelový odhad vycházející z předpokladů o chování spotřebitelů a jejich citlivosti na cenu. Výsledky proto nelze chápat jako přesnou predikci, ale jako realistický scénář možných dopadů. Zároveň upozorňují, že uvažované dvacetiprocentní zdanění je spíše konzervativním odhadem a že samotná daň by měla být součástí širší strategie podpory zdravého životního stylu, nikoli jediným opatřením.

Stanovisko České lékařské komory k dani ze slazených nápojů

K návrhu zavést daň z nealkoholických slazených nápojů se kladně vyjadřuje i Česká lékařská komora (ČLK). Komora dlouhodobě upozorňuje, že zdanění škodlivých látek je efektivním preventivním nástrojem, který může ovlivnit spotřební chování a přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace. 

Prezident ČLK MUDr. Milan Kubek přitom v souvislosti s daní na tabák, alkohol a slazené nápoje konkrétně uvedl: „Česká lékařská komora opakovaně navrhuje zavedení zdravotní daně na tabák, alkohol a slazené nápoje. Mně osobně s tím vyhodilo ze svých pracoven již několik ministrů financí. Tvrdí, že jsou liberální a ať si každý o svém zdraví rozhoduje sám, což je nesmysl, protože i zkušenosti ze zemí, které zavedly podobné daně, jejichž výnos směřuje do zdravotnictví, ukazují, že cena je zcela zásadní pro regulaci spotřeby, zejména pro prevenci užívání,“ čímž podtrhl, že daň by neměla být vnímána jako represivní opatření, ale jako součást strategie prevence a regulace spotřeby škodlivých produktů.

Toto stanovisko tak podporuje závěry modelové studie, která ukazuje, že 20 % daň na slazené nealkoholické nápoje by mohla přispět ke snížení spotřeby cukru, poklesu výskytu nadváhy a obezity a v konečném důsledku ke snížení počtu chronických onemocnění i nákladů ve zdravotnictví.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock