Když jedna návštěva nestačí. Nový systém úhrad může dopadnout na ženy s vyšším zdravotním rizikem, varují gynekologové

Právě na tyto pacientky upozorňovali zástupci České lékařské komory na tiskové konferenci v úterý 24. června s názvem „Žena doplácí na to, že je žena“. Podle nich nový systém úhrad stále méně zohledňuje, kolik péče konkrétní žena skutečně potřebuje.

„Současný systém nezohledňuje zdravotní stav ženy ani množství péče, které potřebuje. Lékař dostává obdobnou úhradu za zdravou ženu, která přijde jednou ročně na preventivní prohlídku, i za pacientku, která vyžaduje opakovaná vyšetření a dlouhodobé sledování,“ uvedla gynekoložka a poradkyně ČLK o.s. v segmentu ambulantní gynekologické služby MUDr. Eva Klimovičová.

Péče se přestává přizpůsobovat konkrétní ženě

Podle České lékařské komory je hlavním problémem to, že nový systém více pracuje s paušální platbou za pacientku než s úhradou konkrétních výkonů. Podle člena představenstva ČLK a gynekologa MUDr. Jana Píšťka to znamená, že se péče méně přizpůsobuje individuálním potřebám ženy

„Prakticky se smazala individualizace péče a přesunulo se to do jakéhosi paušálu, který navíc nebyl správně namodelovaný. Kdyby ten balík zohledňoval tři nebo čtyři vyšetření během roku a odpovídající náklady, možná by to fungovalo. Jenže takto to nefunguje,“ řekl Píštěk během diskuse.

Podle něj se tím mění základní princip ambulantní gynekologie, která dosud fungovala tak, že zdravotní pojišťovna hradila konkrétní vyšetření podle toho, co pacientka skutečně potřebovala.

Přibývá žen, které potřebují více péče

Debata přichází v době, kdy se mění zdravotní profil českých žen. Gynekologové upozorňují především na silné populační ročníky žen narozených mezi lety 1970 a 1980, které nyní vstupují do období menopauzy a přibývá u nich zdravotních komplikací. 

Podle dat ÚZIS absolvovalo v těchto ročnících gynekologickou prevenci přibližně 77 procent žen, zároveň ale významná část z nich trpí hypertenzí, diabetem nebo jejich kombinací.

„Žena v přechodovém období je velmi zranitelná. Potřebuje čas, rozhovor, vyšetření a návrh řešení. Nesmí zůstat v systému sama a opuštěná. Právě gynekolog je odborník, který je vyškolený, aby jí v této situaci pomohl,“ upozornila lékařka Klimovičová.

Současně podle prezentovaných dat, zatímco klesá výskyt rakoviny děložního čípku, roste incidence karcinomu endometria, tedy rakoviny dělohy. Nejvyšší incidence je dnes také u karcinomu prsu.

Grafy: Postupně seshora incidence karcinomu prsu, karcinomu endometria a karcinomu děložního čípku

Bez ultrazvuku některé změny zachytit nelze

Jedním z nejdiskutovanějších bodů je ultrazvukové vyšetření. „Pokud žena přijde na prevenci a my provedeme vaginální ultrazvuk, jsme schopni sledovat sliznici dělohy a zachytit změny ještě předtím, než se objeví příznaky. Právě proto nepotřebujeme samostatný screening karcinomu endometria,“ vysvětlovala Klimovičová s tím, že nový systém přináší zásadní změnu v tom, jak je ultrazvuk hrazen.

„Pojišťovna už nepátrá, jestli bylo vyšetření provedeno. Platí za to, že máte ultrazvukový přístroj a splňujete technické podmínky. To je zásadní změna,“ uvedla Klimovičová a rovnou dodala, kde vzniká problém.

Zatímco dříve byl ultrazvuk hrazen jako konkrétní výkon, nyní dostává ordinace část úhrady bez ohledu na to, zda bylo vyšetření skutečně provedeno. Lékař tak podle kritiků systému ztrácí ekonomickou motivaci ultrazvuk provádět, zejména u žen, které přicházejí pouze na preventivní prohlídku a nemají žádné obtíže.

„Celá řada gynekologů se rozhodla buď, že při prevenci ultrazvuk není součástí vyšetření a žena si ho může zaplatit sama, nebo na toto vyšetření rezignuje. Žena nemá potíže, gynekolog necítí bolest, nic ho nemotivuje, aby ultrazvuk provedl,“ varovala Klimovičová.

Na podobné riziko upozorňoval i MUDr. Jan Píštěk, podle kterého je ultrazvuk základní vyšetřovací metodou, která dokáže odhalit i nálezy, kvůli nimž žena původně do ordinace vůbec nepřišla. 

„Při ultrazvuku můžete najít něco, co jí třeba vůbec nedělá potíže. Nějaký ovariální nádor, polyp nebo jinou změnu. To, že někdo škrtne základní kód vyšetření, který je nutný, považuji za špatně,“ uvedl.

Gynekologové zároveň upozorňují, že problém se netýká jen prevence. Žena může během roku přijít například s nepravidelným krvácením, bolestmi, vedlejšími účinky hormonální antikoncepce nebo potížemi spojenými s přechodem. Taková pacientka často vyžaduje opakované kontroly a ultrazvuková vyšetření. Podle Píšťka však nový systém vytváří situaci, kdy lékař dostává za péči o ženu v průběhu roku v zásadě stejný balík peněz bez ohledu na to, kolikrát ordinaci navštíví.

„Jedna pacientka vám přijde jednou ročně a nemá žádné problémy. Jiná přijde čtyřikrát nebo pětkrát, protože její zdravotní stav vyžaduje další kontroly. Vy ji samozřejmě nemůžete odmítnout, ale ekonomická motivace systému je nastavena jinak,“ upozornil.

Zdroj: prezentace MUDr. Evy Klimovičové „Žena doplácí na to, že je žena“

Tabulka výše poukazuje na novou agregovanou platbu a jak ji vysvětlila MUDr. Eva Klimovičová, už samotná preventivní prohlídka má podle seznamu zdravotních výkonů vyšší hodnotu, než kolik činí část agregované úhrady určená na její financování. Podle zástupců ČLK proto systém nedokáže dostatečně zohlednit další vyšetření a péči, které některé pacientky během roku potřebují.

Nejvíce dopadají změny na menší ordinace

Podle údajů, které na tiskové konferenci prezentovali zástupci České lékařské komory s odkazem na data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), má přibližně 72 procent gynekologických ambulancí v roce 2026 vyšší úhrady než v předchozím roce. Současně to ale znamená, že přibližně 28 procent poskytovatelů zaznamenává stagnaci nebo pokles příjmů. Právě tato skupina podle přednášejících zajišťuje péči pro odhadem 300 tisíc až 500 tisíc žen. 

Podrobnější obrázek přináší dotazníkové šetření České lékařské komory mezi 289 ambulantními gynekology. Pokles úhrad oproti roku 2025 uvedla zhruba čtvrtina respondentů (24,9 procenta). Nejčastěji přitom šlo o menší ordinace s méně než dvěma tisíci registrovanými pacientkami. U nejmenších praxí do tisíce registrovaných žen hlásilo pokles úhrad více než 80 procent respondentů.

Tabulka: Podíl ordinací s poklesem úhrad podle počtu registrovaných pacientek

Debata není jen o penězích

Podle České lékařské komory nejde primárně o to, zda mají gynekologové více nebo méně peněz.

Jádrem sporu je podle jejích zástupců způsob financování péče. Kritizují především to, že současný systém více zohledňuje samotnou registraci pacientky než rozsah a náročnost péče, kterou konkrétní žena během roku skutečně potřebuje. Jinou péči totiž vyžaduje pacientka, která přijde jednou ročně na preventivní prohlídku, a jinou žena, která opakovaně řeší krvácení, hormonální potíže, následnou péči po onkologické léčbě nebo potřebuje pravidelné ultrazvukové kontroly.

Podle zástupců komory by proto měl systém lépe reflektovat skutečně provedená vyšetření a zdravotní stav pacientek. Obávají se, že přílišná paušalizace může postupně oslabovat motivaci poskytovat časově i odborně náročnější péči.

„My nechceme diskutovat hlavně o penězích. Chceme diskutovat o datech a o tom, aby finanční prostředky šly za konkrétní pacientkou. Každá paušalizace vede k určitému účelovému chování,“ uzavřel MUDr. Jan Píštěk.

Podívejte se na celý videozáznam tiskové konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock