Hlavička
Zprávy -
07/10/2025

Neformálních pečujících o blízké přibývá. Zorientovat se pomáhá nový komplexní program

Pečovat doma o své blízké, kteří jsou v nějaké míře nemohoucí, je náročné. Zhruba 62 % pečujících je na péči samo, protože nemají, s kým by ji v rodině sdíleli, nebo nevědí, jak příbuzné do péče zapojit. 21 % hodnotí svoji finanční situaci z důvodu pečování jako velmi náročnou a 35 % se obává jejího zhoršení. To ukázal online dotazník, kde odpovídalo přibližně 400 pečujících v rámci pilotního programu Opora Diakonie. Tento program nově pomáhá se v celém systému pečujících zorientovat.

reklama

reklama

V posledních pěti letech má až 40 % dospělých, tedy přibližně 2,5 milionu lidí, zkušenost s péčí o blízkého. Neformální péče trvá v průměru 10,4 let, medián je 6 let. Taková péče není jen o tom, že dotyčný nemá téměř volný čas. Třetina neformálních pečujících téměř neodpočívá, na dovolenou se dostane jen každý pátý. Často ale tito lidé i v důsledku péče přichází i o zaměstnání. Jen 28 % respondentů, kteří před zahájením péče pracovali na plný úvazek, si tento status udrželo podle statistik Fondu dalšího vzdělávání  i v současnosti.
Z pilotního programu Opora Diakonie mimo jiné vyplynulo, že neformální pečující pečují v 72 % o seniory nad 65 let, 15 % opečovávaných jsou ve věku 18–64 let, 7 % zahrnují děti 8 až17 let, 6 % jsou děti 0 až 7 let.

Graf: Jaké věkové skupiny nejčastěji využívají neformální péči (zdroj: Diakonie)

Aby tito lidé nezůstali v těžké situaci sami a zorientovali se v tom, co vše je potřeba zařídit, spustila Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) plný provoz celostátního programu Opora Diakonie. Program zahrnuje průvodce péčí, ověřenou databázi služeb, společné sdílení zkušeností i terénní a telefonické poradenství zdarma. Propojuje tak nejen své pobočky, ale i další organizace, která mohou v dané situaci pomoci, ať to jsou nemocnice, sociální zařízení a další.

reklama

Na vývoji programu spolupracovala Diakonie ČCE s inovačním studiem Q Designers a do procesu vtáhla celou řadu pečujících, profesionálů z oboru i opečovávaných. Cílem bylo detailně zmapovat potřeby pečujících a na jejich základě postavit program s celorepublikovou působností. Do projektu už se zapojilo zhruba 3800 organizací a služeb a další se mohou do databáze přidat.

„Naše práce se od začátku do konce točí kolem lidí – nasloucháme jejich potřebám, hledáme řešení, testujeme a ladíme. Když službu stavíte přímo s těmi, kdo ji budou používat, nevznikne něco, co nefunguje a nikdo to nepotřebuje. Ale naopak je na světě program, který řeší skutečné potřeby. K pečujícím máme jako společnost velký dluh. Jsme rádi, že jsme jim mohli pomoci s tak zodpovědným, kompetentním a empatickým partnerem, jako je Diakonie,” říká Eliška Vinklerová z Q Designers.

Čtyři hlavní témata k řešení

Když už se neformální pečující ocitnou v situaci, kdy se o někoho potřebují a chtějí postarat, řeší v zásadě čtyři hlavní témata. Prvním je, jak zvládnout domácí péči z praktického hlediska. Druhým tématem je orientace v systému příspěvků a dávek

„Ozvala se nám například nedávno jedna maminka, kterou propustili s malým dítětem po čtyřech měsících z motolské nemocnice. Z jejich zdravé holčičky se najednou stalo dítě, které má několikrát denně epileptické záchvaty. Na maminku čekaly doma ještě další dvě děti a manžel, který chodil do práce. Babičku neměli a potřebovala rychle poradit, co dělat dál. Zareagovali jsme tak jednak slovní podporou a nasměřovali ji na ranou péči Diakonie, která už mamince pomohla s žádostí o příspěvek na péči,“ uvedla na tiskové konferenci příklad poradkyně péče z Diakonie Renata Dohnalová.

Fotografie: Renata Dohnalová (zdroj: Diakonie)

Jistý vnuk se zase ozval za celou svoji rodinu a potřeboval poradit, jak pečovat o svoji babičku s počínající demencí. Sám měl rodinu a děti. Poradenské centrum ho nasměřovalo na semináře a také na mozkové joggingy a tréninky paměti, aby se v nich naučil techniky, které pak zkoušel se svojí babičkou k udržení jejího lepšího zdravotního stavu.

Třetím tématem je práce versus péče a v neposlední řadě lidé řeší často kompenzační pomůcky. „Zajímavostí je, že častěji než dříve, se ozývají pro radu i muži. Stačí jim přitom jen malá rada, aby se zorientovali a pak už se sami podle toho zařídí,“ dodala Dohnalová.

Zapojení firem

Opuštění zaměstnání z důvodu péče je čára přes rozpočet nejen u samotných pečujících, ale třeba i u firem, které tak přichází o svého zaměstnance. Proto 

program Opora Diakonie zahrnuje i nabídku pro firmy, které jeho prostřednictvím mohou cíleně podpořit své pečující zaměstnance. Odpovědní zaměstnavatelé tak sníží riziko vyhoření zaměstnanců, posílí jejich loajalitu a udrží si jejich know-how.

„Důležitou službou pro firmy je individuální poradenství pro zaměstnance. To jim pomáhá zvládnout náročné životní situace bez ohrožení jejich pracovního výkonu. Navíc firmám přinese přehled o potřebách svých zaměstnanců a konkrétní doporučení, jak cíleně udržet balanc mezi pracovním a osobním vytížením. Naše firemní služby jsou vhodné zejména pro firmy s více jak 100 zaměstnanci v oborech s vysokým pracovním vytížením, jako jsou zdravotnictví, finance a výroba,“ přibližuje Simona Heroutová, vedoucí programu Opora Diakonie.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Zprávy -
01/12/2025

Cenu profesora Radka Ptáčka obdržela lékařka urgentní medicíny Jana Šeblová

„Můj čas je pouhopouhé prozatím, můj čas může říct, já už neplatím.“ Možná poznáváte slova krásné písně pevně spjaté se seriálem Sanitka, a ne náhodou ji zahrál v pražském Domě lékařů ve čtvrtek 27. listopadu smyčcový kvartet, protože s pohotovostní službou a urgentní medicínou je 35 let propojená i lékařka urgentní medicíny MUDr. et Mgr. Jana Šeblová, Ph.D., FESEM. Ta v tento den obdržela od České lékařské komory Cenu profesora Radka Ptáčka za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů. V tomto článku se zaměříme nejen na celoživotní vzdělávání jako takové, ale především na velmi zajímavý život paní doktorky Šeblové, který by doslova vydal na knihu.


reklama

reklama