Poruchy sluchu nejsou jen problémem stáří. Odborníci upozorňují na tichou epidemii i nové možnosti léčby

Vady sluchu bývají často spojovány především se stářím. Odborníci ale upozorňují, že jde o problém, který může člověka provázet doslova od narození. Podle Světové zdravotnické organizace má dnes nějakou formu sluchového postižení přibližně pět procent světové populace. Pomoc nebo kompenzaci potřebuje asi 430 milionů lidí a odhady hovoří o tom, že do roku 2050 jejich počet vzroste až na 700 milionů. Mezi nimi bude i 34 milionů dětí.

„Sluch nepředstavuje pouze slyšení zvuků. Jde o získávání informací z vnějšího prostředí. Říká se, že až 60 procent informací z vnějšího prostředí získáváme pomocí sluchu. Sluch výrazně ovlivňuje komunikaci, mezilidské vztahy, vzdělání, kognitivní schopnosti i profesní a společenské uplatnění,“ upozornila na konferenci MUDr. Zdenka Aksenovová, Ph.D., z Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol a Homolka.

Tichá epidemie, která sílí s věkem

Přestože se o sluchovém postižení často mluví jako o problému seniorů, jejich výskyt narůstá postupně během života. Do 20 let věku se sluchové vady vyskytují přibližně u jednoho až dvou procent populace. Kolem čtyřicátého až padesátého roku života už se týkají zhruba třetiny lidí. Ve věku nad 65 let má problém se sluchem polovina populace a mezi lidmi staršími 85 let jde o více než 90 procent osob.

Důsledky přitom nejsou jen zdravotní. U dětí mohou vést k opožděnému vývoji řeči, problémům ve vzdělávání a pozdějšímu pracovnímu uplatnění. U dospělých bývají spojeny se sociální izolací, pocity osamění, depresí i vyšším rizikem kognitivních potíží a demence.

„Osoby se sluchovým postižením netvoří jednotnou skupinu. Záleží, kdy sluchová vada vznikla, jak je těžká a jak rychle se rozvinula. Každá skupina pacientů má své specifické potřeby a vyžaduje jiný přístup ke kompenzaci,“ uvedla Aksenovová.

Hluk, genetika i stárnutí

Příčin poruch sluchu je celá řada. U dětí dominují genetické faktory, vrozené vývojové vady nebo komplikace během těhotenství a porodu. V dospělosti se přidávají infekce, nádory, cévní příhody, některé léky, úrazy i přirozené stárnutí sluchového aparátu.

Významným rizikovým faktorem zůstává také hluk. „Akutní jednorázové působení hluku kolem 140 decibelů může sluch poškodit. Negativní vliv ale má i chronické působení hluku kolem 85 decibelů,“ upozornila přednášející.

Podle odborníků proto zůstává důležitá prevence, používání ochranných pomůcek v hlučném prostředí i odpovědný přístup k hlasité hudbě nebo dlouhodobému používání sluchátek.

Český screening zachytí většinu dětí

Jedním z velkých úspěchů české medicíny je systém novorozeneckého screeningu sluchu. Závažná sluchová vada se objeví přibližně u 100 až 120 dětí na 100 tisíc živě narozených. Třetina až téměř polovina z nich je kandidátem kochleární implantace.

Vyšetření probíhá druhý až třetí den po narození a navazují na něj další kontroly u dětí, které prvním sítem neprojdou.

„V České republice v současné době je pokrytí novorozeneckým screeningem sluchu 96 procent, což si myslím, že jsou velice pěkné výsledky,“ doplnila doktorka Aksenovová.

Lékaři se přitom řídí pravidlem 0–3–6–12. Dítě má být po narození vyšetřeno, do tří měsíců by měla být stanovena diagnóza, do šesti měsíců by mělo dostat sluchadla a nejpozději do jednoho roku by mělo být rozhodnuto o případné kochleární implantaci.

Od roku 2024 navíc funguje síť 13 specializovaných pedaudiologických center, která se věnují dětem s trvalou poruchou sluchu od narození až po léčbu a rehabilitaci.

Po dětech přicházejí na řadu padesátníci

Vedle novorozenců a pětiletých dětí by se v budoucnu měli pravidelného vyšetření dočkat také dospělí.

„V současné době se připravuje screening sluchu dospělých od padesáti let věku. Je zatím ve stadiu přípravy a klinických zkoušek. Cílem je zjistit vadu a kompenzovat sluch u populace středního a staršího věku,“ řekla MUDr. Aksenovová.

Včasný záchyt zhoršujícího se sluchu by podle odborníků mohl přispět ke snížení sociální izolace a možná i k omezení některých faktorů spojených s rozvojem demence.

Sluchadla už využívají umělou inteligenci

Představa sluchadla jako jednoduchého zesilovače zvuku dnes dávno neplatí. Současná digitální zařízení dokážou analyzovat okolní prostředí a automaticky upravovat své nastavení.

„Sluchadla mají v sobě prvky umělé inteligence. Automaticky se přizpůsobují vlivu prostředí, monitorují prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje, a přizpůsobují se tak, aby se co nejlépe zesílila řeč a utlumily ostatní okolní zvuky,“ vysvětlila Aksenovová.

Moderní sluchadla umožňují bezdrátové propojení s mobilním telefonem, fungují jako handsfree zařízení, lze je spojit s televizí nebo vzdáleným mikrofonem a některé modely je možné nastavovat i na dálku prostřednictvím internetu. Lékaři navíc získávají data o tom, jak často pacient sluchadlo používá a v jakém prostředí se nejčastěji pohybuje.

Když nestačí sluchadlo

O chirurgických možnostech léčby pak hovořil prof. MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol. Připomněl, že řadu převodních poruch sluchu lze úspěšně řešit operacemi bubínku nebo rekonstrukcí středoušních kůstek. Využívají se například titanové protézky, které nahrazují poškozené části převodního aparátu u pacientů s cholesteatomem nebo jinými onemocněními středního ucha.

Další možnost představuje chirurgická léčba otosklerózy, při níž dochází ke ztrátě pohyblivosti třmínku. „Hluchota po operaci otosklerózy je do jednoho procenta, což činí tuto metodu velmi bezpečnou a zároveň velmi efektivní,“ uvedl profesor Čada.

Desetihodinové operace dětem vracejí sluch i vzhled ucha

Velkou část přednášky věnoval profesor Čada pacientům s vrozenými malformacemi zvukovodu a boltce. Ve FN Motol dnes probíhají ve spolupráci s plastickými chirurgy rekonstrukční operace, při nichž se současně řeší vzhled ucha i sluchová vada. K tomu slouží moderní kostní implantabilní systémy, například Osia nebo Bonebridge.

„Samotná implantace systému Osia trvá asi 25 minut. Když ji ale spojíme s rekonstrukcí boltce, může celá operace trvat i deset hodin,“ popsal profesor s tím, že tyto systémy umožňují přenos zvuku prostřednictvím kostního vedení a pomáhají pacientům, kteří nemohou používat běžná sluchadla.

První děti s kmenovým implantátem v České republice

U pacientů s těžkou percepční nedoslýchavostí nebo hluchotou představuje standardní řešení kochleární implantace.

„U dětí do čtyř let máme tendenci implantovat obě uši v jedné době, tedy provádět synchronní kochleární implantaci,“ uvedl Čada.

Ještě dál však posouvají možnosti léčby takzvané kmenové sluchové implantáty. Ty jsou určeny dětem, které nemají vyvinutý sluchový nerv nebo struktury vnitřního ucha, takže běžný kochleární implantát nelze použít.

„V současné době máme na klinice zaimplantované dvě děti. Jsou to první dvě děti v České republice,“ dodal Čada.

Na rozdíl od kochleárních implantátů totiž tato zařízení nestimulují sluchový nerv, ale přímo sluchová centra v mozkovém kmeni.

Budoucnost: genová léčba i implantát pro sluch a rovnováhu

Část konference patřila i pohledu do budoucnosti. Jednou z nejsledovanějších oblastí je genová terapie dědičných poruch sluchu.

„První úspěšní pacienti byli referováni v roce 2024 v Číně a v Anglii. Byly to malé děti, které se narodily neslyšící a byla u nich prokázána mutace genu pro otoferlin. Po genové léčbě se jejich sluch výrazně zlepšil,“ popsala Aksenovová. (obě prezentace řečníků jsou k dispozici na webu ČLK)

Otázkou zatím zůstává, zda bude efekt léčby trvalý a jestli bude možné podobný postup využít i u dalších genetických příčin hluchoty.

Pozornost odborníků se soustředí také na vývoj vestibulárně-kochleárních implantátů, které by mohly současně pomáhat pacientům se ztrátou sluchu i závažnými poruchami rovnováhy. Zatím jsou ve fázi výzkumu, ale podle profesora Čady už existují pacienti, kteří by z nich mohli významně profitovat.

Jak zaznělo na závěr konference, poruchy sluchu dnes už zdaleka neznamenají neřešitelný handicap. Moderní diagnostika, screeningové programy, digitální sluchadla, implantabilní systémy i nové biologické léčebné postupy dávají pacientům možnosti, které byly ještě před několika lety nepředstavitelné. Základním předpokladem ale zůstává jediné – nepřehlížet první příznaky a vyhledat pomoc včas.

V závěru své přednášky profesor Čada pozval odbornou veřejnost na významnou mezinárodní akci, kterou bude v roce 2027 hostit Praha. Klinika ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol a Homolka bude pořadatelem Evropského kongresu dětské otorinolaryngologie (ESPO), který se uskuteční ve dnech 17. až 20. dubna 2027. Kongres patří mezi nejvýznamnější evropská setkání specialistů v oblasti dětské ORL a nabídne nejnovější poznatky z diagnostiky a léčby sluchových vad, chirurgických výkonů, kochleárních implantací i dalších moderních technologií používaných v péči o dětské pacienty.

Podívejte se na celý videozáznam konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ČLK