Přibývá zranění i únava. Dospívání v Česku se za 30 let zásadně proměnilo

Zranění: přibývá opakovaných úrazů

Jedním z nejvýraznějších zjištění posledních dvou dekád je vývoj zranění. Studie vedená Peterem Bakalárem, která analyzovala data 44 817 českých adolescentů ve věku 11, 13 a 15 let v období 2002–2022, ukazuje jasný trend. Autoři uvádějí, že „došlo k výraznému nárůstu prevalence opakovaných (dvou a více) zranění“ a současně že „podíl adolescentů, kteří neuváděli žádné zranění, se významně snížil“.

Konkrétní čísla tento posun dobře ilustrují. U dívek klesl podíl těch, které během sledovaného období neutrpěly žádné zranění, z 61,2 procent v roce 2002 na 48,2 procenta v roce 2022. Zároveň se zvýšil podíl adolescentů, kteří utrpěli dvě a více zranění během posledních 12 měsíců. Pravděpodobnost výskytu alespoň jednoho zranění byla přitom nejvyšší právě v roce 2022.

Jak studie dále uvádí, celková zátěž zranění se posunula směrem k častějším a potenciálně závažnějším zkušenostem se zraněním. Zranění se tak častěji opakují a kumulují, což představuje významnou změnu oproti dřívějšímu vývoji.

Spánek: výrazné rozdíly mezi všedními dny a víkendem

Významnou oblastí, kde studie HBSC zachycuje dlouhodobou změnu, je spánek. Analýza zaměřená na české adolescenty ve věku 11, 13 a 15 let ukazuje, že dochází k postupnému zkracování délky spánku ve školních dnech a zároveň k narůstající nepravidelnosti spánkového režimu.

S rostoucím věkem se délka spánku systematicky snižuje, přičemž nejkratší spánek vykazují patnáctiletí. Současně se zvětšuje rozdíl mezi spánkem ve všedních dnech a o víkendech. Tento rozdíl je ve studii popisován jako sociální jet lag a představuje důležitý ukazatel narušeného spánkového režimu.

Nepravidelný spánek a pozdní usínání jsou také častější u starších adolescentů a častěji se vyskytují u dívek. Tyto změny jsou spojeny s celkovým posunem denního režimu a životního stylu.

Autoři zároveň upozorňují, že spánkové chování nelze vnímat izolovaně. Je úzce propojeno s dalšími aspekty každodenního fungování adolescentů, včetně jejich aktivit během dne a celkového režimu.

Obezita: nárůst zejména u chlapců

V oblasti tělesné hmotnosti ukazuje studie HBSC dlouhodobý nepříznivý trend. Analýza více než 52 tisíc českých adolescentů ve věku 11, 13 a 15 let z let 2002–2022 potvrzuje, že výskyt nadváhy a obezity v čase narůstá, přičemž tento vývoj není rovnoměrný napříč populací.

Podíl adolescentů s nadváhou a obezitou se během sledovaného období zvýšil, přičemž vyšší hodnoty jsou dlouhodobě pozorovány u chlapců než u dívek. Tento rozdíl mezi pohlavími přetrvává napříč všemi sledovanými věkovými kategoriemi.

Zásadní roli hraje také socioekonomické zázemí rodiny. Studie ukazuje, že adolescenti z méně příznivého socioekonomického prostředí mají vyšší pravděpodobnost výskytu nadváhy a obezity než jejich vrstevníci z lépe situovaných rodin. Tento rozdíl se v čase nezmenšuje, ale naopak přetrvává jako významný faktor nerovností ve zdraví.

Detailnější analýza současného stavu potvrzuje, že u adolescentů z nízkého socioekonomického prostředí dosahuje prevalence obezity přibližně 11 % u chlapců a 5,8 % u dívek, což je významně více než u adolescentů z rodin s vyšším socioekonomickým statusem.

Tělesná hmotnost není podle studie pouze výsledkem individuálního chování, ale souvisí s širšími faktory životního stylu. Nižší pravděpodobnost obezity je spojena s pravidelnou pohybovou aktivitou, zatímco vyšší riziko je pozorováno u adolescentů s nižší úrovní pohybu, nepravidelným stravováním nebo vyšším podílem sedavých aktivit.

Významným zjištěním je také vztah mezi skutečnou tělesnou hmotností a jejím vnímáním. Studie ukazuje, že část adolescentů svou hmotnost vnímá nepřesně – jak ve smyslu podhodnocení nadváhy, tak i přeceňování u dívek s normální hmotností. Tento aspekt je důležitý, protože může ovlivňovat další chování související se zdravím.

Nadváha a obezita tak představují stabilně rostoucí problém, který je úzce spojen s pohlavím, věkem i socioekonomickými podmínkami a nelze jej vysvětlit pouze individuálními návyky jednotlivců.

Sexuální chování: méně zkušeností u patnáctiletých

Naopak v oblasti sexuálního chování dochází k poklesu zkušeností u mladších adolescentů. Data ukazují, že podíl patnáctiletých, kteří uvedli sexuální zkušenost, se v průběhu sledovaného období snížil.

Zároveň se posouvá věk prvního pohlavního styku do vyšších věkových kategorií. Studie také ukazuje rozdíly mezi chlapci a dívkami, přičemž zkušenost uvádějí častěji chlapci.

Podle studie se zahájení sexuálního života posunulo do věku 15 let a více, zatímco zahájení ve 14 letech ustupuje; například v roce 2022 uvedlo sexuální zkušenost 13,9 % dívek a 18,7 % chlapců, přičemž podíl velmi časného zahájení ve 13 letech a méně zůstává stabilní.

Sexuální chování je zároveň ovlivněno širšími faktory, včetně rodinného prostředí a vztahů s vrstevníky.

Proměna zdraví adolescentů v číslech

Souhrnný úvodník k 30 letům studie HBSC v Česku ukazuje, že vývoj zdraví adolescentů nelze hodnotit jako jednoznačné zlepšení nebo zhoršení, ale spíše jako komplexní proměnu. Autoři zdůrazňují, že v průběhu sledovaného období od roku 1994 do roku 2022 došlo k zásadním společenským, ekonomickým i technologickým změnám, které se promítly do každodenního života mladých lidí.

Zatímco některé tradiční formy rizikového chování oslabují, jiné problémy naopak narůstají. Úvodník konstatuje pokles kouření a konzumace alkoholu, přičemž k nejvýraznějším změnám došlo zejména v období mezi lety 2014 a 2018. Současně dochází k posunu zahájení sexuálního života do vyššího věku a k poklesu podílu patnáctiletých se sexuální zkušeností.

Na druhé straně však nastává nepříznivý vývoj v jiných oblastech. Zvyšuje se výskyt nadváhy a obezity, zejména u chlapců, a dochází k poklesu pohybové aktivity, včetně úbytku aktivní dopravy do školy. Významným trendem je také zkracování délky spánku a narůstající nepravidelnost spánkového režimu.

Úvodník zároveň upozorňuje na zásadní změny v oblasti trávení volného času. V posledních letech dochází k výraznému nárůstu používání digitálních technologií a sociálních sítí, což představuje nový faktor ovlivňující zdraví adolescentů.

Důležitým zjištěním jsou také rozdíly mezi skupinami. Dívky častěji vykazují obtíže v oblasti duševního zdraví, vyšší zátěž spojenou se školou a větší citlivost na vliv sociálních sítí. Naopak chlapci mají vyšší výskyt nadváhy, obezity a zranění.

Významnou roli hrají také socioekonomické rozdíly. Zatímco v některých oblastech, jako je konzumace alkoholu nebo sexuální chování, jsou rozdíly méně výrazné, v jiných – zejména u obezity nebo pohybové aktivity – jsou naopak významné a přetrvávající.

Z časového hlediska autoři identifikují určité zlomové období. Zatímco první polovina druhé dekády přinesla zlepšení v oblasti návykových látek, období po roce 2018, včetně pandemie COVID-19, je charakterizováno spíše stagnací nebo zhoršením v oblasti duševního zdraví a životního stylu.

Úvodník proto zdůrazňuje, že jednotlivé oblasti zdraví nelze posuzovat izolovaně. Vývoj adolescentního zdraví je výsledkem souběhu více faktorů, které zahrnují individuální chování, rodinné a školní prostředí i širší společenské podmínky.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock