Každé třetí dítě v Česku je s obezitou nebo nadváhou, což přináší mnoho zdravotních rizik. Jaké jsou příčiny, důsledky a co s tím?

Kromě toho, že nadváha i především obezita je viditelná, je to jeden z nejrozšířenějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, zvláště ve spojitosti s kouřením a komplikacemi hypertenzí, diabetem a sníženým množstvím pohybu. 

„Více než 50 % lidí umírá na kardiovaskulární onemocnění a 75 % z nich na ně zemře dříve, než je možné podat první pomoc, tedy aniž by měli možnost záchrany jiným způsobem,“ varoval na konferenci dětský kardiolog a senátor MUDr. Bohuslav Procházka, který se dětské obezitě věnuje od 90. let minulého století. Z pozorování a dat vyplývá, že z obézního dítěte bude s pravděpodobností 75 až 80 % obézní dospělý.

Obezita navíc ohrožuje společenský komfort dítěte, často ho vyčleňuje z kolektivu, vede k psychickým problémům a k sebevražedným tendencím, k ortopedickým problémům, ke kožním změnám, únavovému syndromu a zadýchávání.

Důležité je podle obezitologa a primáře dětského oddělení v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Jana Boženského porozumět také příčinám obezity a nadváhy, protože jen tak lze pomoci dětem vést zdravější život. 

Odhaduje se, že 50 až 90 % případů obezity má genetický základ. „Je to dáno tím, že za posledních 1000 let vývoje lidstva jsme měli minimálně 150 velkých hladomorů, které selektivně určily naši genetickou výbavu. To znamená, že lépe budeme tolerovat nedostatek potravy. Naopak v prostředí, které dnes máme, kdy je energie běžně dostupná, s tím problém máme,“ uvedl na konferenci primář Boženský. Omezujeme ale také fyzickou aktivitu.

Foto: Zleva MUDr. Milan Kubek, MUDr. Bohuslav Procházka, prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D. Zdroj: Michal Sojka

Další příčinou jsou prenatální faktory rozvoje obezity, kdy obezita těhotné, porucha metabolismu glukózy, kouření matky (okolo 17 % těhotných matek kouří) a nízký gestační věk dítěte jsou asociovány s vyšším rizikem rozvoje nadváhy a obezity jak v dětství, tak i v dospělosti. Za obezitou mohou stát, i když v ojedinělých případech, formy endokrinopatie.

Spíše se podle Boženského dostáváme do problému, že velká část dětí je léčena antidepresivy, a některá z nich mohou přispívat i k nárůstu tělesné hmotnosti.  V neposlední řadě nelze vynechat poruchy spánku, kdy spánkový deficit zvyšuje hladinu ghrelinu, snižuje hladinu leptinu a mění periferní regulaci pocitu hladu.

„Dělali jsme u nás v nemocnici velkou studii, kdy jsme zkoumali naše obézní dětské pacienty, a k našemu velkému negativnímu překvapení téměř 100 % z nich má spánkovou poruchu, středně těžkou až těžkou apnoe,“ popsal stav Boženský s tím, že to znamená, že tyto děti nejen málo spí, ale ještě v tom krátkém období spí špatně, zvyšuje se hladina stresu a jsou pak méně výkonné a mají horší výsledky ve škole.

Tuk přitom neobaluje jen samotné tělo, ale také všechny vnitřní orgány, což znázorňuje obrázek magnetické rezonance níže, kdy nalevo je dívka s těžkou obezitou a napravo chlapec s normální váhou.

Zdroj: užito se souhlasem MUDr. Jana Boženského

Současný stav obezity mezi dětmi

Poslední větší studie zkoumající výskyt obezity a nadváhy u českých dětí proběhla v období dubna až června roku 2021. Účastnilo se jí 4386 dětí ve věku pět až 17 let napříč celou Českou republikou přicházejících na preventivní vyšetření k pediatrům (do studie se jich zapojilo 68). A nedopadla vůbec dobře.

Graf: Výskyt obezity a nadváhy u českých dětí 2021. Zdroj: studie SPLDD (B. Procházka, A. Gabera, J. Vignerová, A. Vážná, P. Sedlák, M. Brabec et al.)

„Od roku 1991 procento dětí s nadváhou a obezitou neustále narůstalo až do roku 2011, kdy jich bylo zhruba třikrát víc. Pak se nám zdálo, že počty zůstávají v dalších pěti letech stejné, což nám dalo jistou naději, nicméně pak došlo k výraznému nárůstu obezity po období covidu-19 na 16,4 %, což bylo šokující. Velký byl i rozdíl mezi pohlavími, kdy u dívek podíl obézních činil 14,1 % a u chlapců 18,6 %. V minulosti takový rozdíl mezi pohlavími nikdy nebyl,“ upozornil kardiolog Procházka. Největší nárůst obezity přitom nastává ve věku 11 až 13 let.

Graf: Výskyt obezity a nadváhy u českých dětí 2021. Zdroj: studie SPLDD (B. Procházka, A. Gabera, J. Vignerová, A. Vážná, P. Sedlák, M. Brabec et al.)

Alarmující jsou také čísla u pětiletých dětí, protože ještě do roku 2016 se u nich míra obezity držela ve zhruba stejné výši, ale v roce 2021 vzrostla na 10,6 % z 2,8 % v roce 2016. 

„Vzhledem k nízkému věku souvisí nárůst obezity nejen s menším množstvím pohybu, ale došlo také k zásadní změně stravování. O stravování ve školkách si můžeme myslet, co chceme, ale je to stravování pravidelné, a pak je důležité, co jedí děti doma. Právě změna ve stravování je jednou z těch, které k tomuto stavu přispěly,“ myslí si doktor Procházka. Dokazuje to třeba i fakt, že dvě třetiny dětí mají vysokou saturaci jódu v moči, což značí mimo jiné to, že se ve stravování daleko více používá sůl.

Graf: Výskyt obezity a nadváhy u českých dětí 2021. Zdroj: studie SPLDD (B. Procházka, A. Gabera, J. Vignerová, A. Vážná, P. Sedlák, M. Brabec et al.)

Když poměr obezity a nadváhy u dětí ve věkové kategorii 11 až 13 let sečteme, tak polovina této populace je obézní nebo má nadváhu a tato generace už dorůstá. „A je to generace, u které už vidíme rozvinutý metabolický syndrom, a je otázka, jestli za 10 let tady nebude napsáno, že se jedná o epidemii diabetu 2. stupně. Inzulinovou rezistenci dnes vídáme už u dětí, které jsou mladší šesti let,“ varoval primář Boženský. Podobné velké měření by mělo proběhnout v letošním roce a už teď je jasné, že čísla lepší nebudou, spíše naopak.

Nadváha i obezita nás stojí miliardy korun

Ďábel tak ale také možná trochu bude podle prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., ve spolupráci s ministerstvem školství. „Skladba výuky a její struktura, možnost pohybu v mateřských a základních školách nejsou zdaleka optimální. A můj dojem, který není postaven na reprezentativních datech, je, že hodně pohybových aktivit a kroužků je takzvaně selektivních. Dítě, které se propadne do preobezity a nemá na pohyb nadání, je de facto eliminováno pryč. A to ho posouvá na opačnou stranu bariéry, než bychom chtěli,“ uvedl na úvod své přednášky.

Jakékoliv zlepšení zdravotního stavu obyvatel je přitom podle profesora Duška jakousi vstupenkou k tomu, že finančně přežijeme následujících 20 let naší populace. Během těchto 20 let totiž dramaticky zestárneme. Náklady na sociální a zdravotní péči narostou odhadem dvakrát. 

Zprava MUDr. Jan Boženský, MUDr. Petr Jehlička, Ph.D. Zdroj: Michal Sojka

„Pokud budeme muset obrovské množství peněz věnovat tomu, že budeme léčit časný diabetes, kardiovaskulární a onkologická onemocnění u velmi mladých lidí, kteří se tím de facto vyřadí z práceschopnosti, dojdou nám peníze i na to, abychom v solidárním systému opečovávali stárnoucí populaci,“ varoval profesor Dušek. Podle predikcí počet pacientů s těmito onemocněními vzroste v příštích deseti letech o zhruba 20 %.

Přes 30 % lidí ve věku 65+ má dvě tři vážná chronická onemocnění a ve věkové kategorii 70+ jich je více než polovina. V Česku máme 15 000 předčasných úmrtí ročně, tedy pod 70. rokem života. To znamená nejen lidské utrpení, ale také vysoké náklady. Statisticky přitom mají žít ještě 10 až 15 let. Jak ale ukazuje třeba švédská studie z roku 2017, už adolescenti s těžkou obezitou mají v dospělosti až devítinásobné riziko hospitalizace pro srdeční selhání.

Co s tím? 

Základem je podpora zdravého životního stylu. Dále určitá forma medikace, která je u některých dětí s obezitou nezbytná, a nakonec bariatrie pro nejtěžší formy obezity.

„Multidisciplinární intervenční programy změny životního stylu jsou nejčastější metodou léčby obezity v dětském věku, ale také se ukazuje, že pro redukci tělesné hmotnosti zvláště u dospívajících nemají výrazný efekt. I proto se snažíme zahájit tuto intervenci už u relativně nejmladších dětí, protože zde vidíme, že je efekt největší,“ řekl MUDr. Boženský. 

Co tedy znamená tato intervence v oblasti životního stylu? Především vyváženou stravu, zejména omezení slazených a energeticky bohatých potravin a nápojů, nevynechávání snídaně a frekvence pěti porcí denně. Další účinnou možností při redukci tělesné hmotnosti je koncept všímavého jedení. Jenže co naše děti nejčastěji pijí? Například Fantu či Mirindu, které rozhodně neobsahují, jak je v reklamách znázorněno, čerstvou šťávu z pomerančů.

Podobně alarmující je vysoká konzumace energetických nápojů v dětském věku, kdy jedna plechovka Red Bullu odpovídá energetické hodnotě jednoho rohlíku. Dítě do sebe ale dostane také dva šálky silné kofeinové kávy. Nejlevnější energetický nápoj v řetězcích pak stojí 6,90 Kč. Se zdravým životním stylem souvisí i dostatek pohybu – alespoň 10 000 kroků denně.

Nově má také minimálně 1000 dětem s nadváhou pomoci pilotní Národní program prevence obezity dětí Buď fit 24. „Víme, že jednotlivé pokusy ať ze strany škol, zdravotníků, či pojišťoven nejsou schopné stav dětské populace v tomto směru zásadně změnit. Z toho vyšly původní úvahy, že celá strategie musí zahrnout mnoho oblastí celé společnosti tak, abychom byli efektivní. Nejde jen o jednotlivé složky, ale také o pozitivní motivaci rodiny a dítěte,“ zdůraznil MUDr. Petr Jehlička, Ph.D., z Dětské kardiologie Plzeň, který také stojí za programem Fit24 jako jeho garant.

Zapojit se mohou děti ve věku šest až 11 let s nadváhou, kterých je v Česku odhadem 80 000. Díky věku jsou ještě dobře ovlivnitelné. Děti vybírá do programu zhruba 130 pediatrů a roční program bude probíhat letos a v příštím roce. Součástí programu jsou fitness náramky a mobilní aplikace. 

Podívejte se na celý záznam z konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková