Problém obezity v české populaci z pohledu dostupných populačních dat

Česká republika není výjimkou, bohužel právě naopak. Dlouhodobě patříme mezi země s nejvyšší zátěží a počet obézních obyvatel nadto postupně roste, což je zvláště patrné zejména u dospělých mužů a dětí. Nárůst chronické nemocnosti počínající již u populace ve věku 45 let dokládá obrázek 1. Není náhoda, že největší podíl na tomto trendu nesou diabetes, onkologická a kardiovaskulární onemocnění jako choroby, pro něž je obezita významným rizikovým faktorem. 

Obezita a nadváha jsou tedy v ČR závažným problémem, který má negativní dopad na zdraví obyvatelstva a zatěžuje zdravotní i sociální systém. Data z různých studií ukazují na problém nejen u dospělých, ale i u dětí, kde se obezita a nadváha začínají projevovat už v předškolním a mladším školním věku. V roce 2019 mělo v ČR nadváhu 46,9 procenta mužů a 31,7 procenta žen, přičemž 21,2 procenta mužů a 17,5 procenta žen trpělo obezitou. Mezi lety 1993 a 2019 došlo k významnému nárůstu podílu obézních zejména u mužů, což potvrzují výsledky z výběrového šetření EHIS (Evropské výběrové šetření o zdraví).

Dostupná mezinárodní data o obezitě populace a z nich vyplývající srovnání

Velkým problémem, který budeme muset do budoucna řešit, je omezená dostupnost plošných a reprezentativních dat o výskytu obezity v naší populaci. Údaje o výšce, hmotnosti nebo BMI nejsou jednotně centrálně sbírána, a to ani jako výstup z preventivních prohlídek praktických lékařů. Při posuzování populačního výskytu obezity jsme tak odkázáni na výběrová šetření a průzkumy, které nepokrývají celou populací a jsou většinou pouze jednorázovou populační sondou. Výjimkou je Evropské výběrové šetření o zdraví (EHIS), které je standardizovaně prováděno v pětiletých časových intervalech. 

Řešením do budoucna je zařazení údajů o obezitě a záznamů o výšce a hmotnosti do datových standardů, které budou součástí sdílených zdravotních záznamů v rámci elektronického zdravotnictví. Toto řešení přinese pouze zanedbatelnou administrativní zátěž, avšak významně zlepší povědomí o závažnosti výskytu obezity, jejích důsledcích. Plošná dostupnost takových dat rovněž umožní dobře zacílit případné preventivní programy a měřit jejich dopad. 

Vybrané výstupy z mezinárodních srovnání výskytu obezity v dospělé populaci shrnují obrázky 2 a 3:

Obrázek 2 je výstupem z již zmíněného šetření EHIS, které naposledy proběhlo v roce 2019. V roce 2025 proběhne další cyklus těchto měření. Dosavadní výstupy jednoznačně potvrzují, že podíl lidí s nadváhou a obezitou v ČR je v rámci celé Evropské unie jedním z nejvyšších.

Obrázek 3 tato data doplňuje z pohledu dlouhodobého trendu a ukazuje na významně rostoucí trend v letech 1993–2019. To se týká zejména mužů, kde byl nárůst dvojnásobný (z 10,5 procenta na 21,2 procenta).

Výstupy z šetření EHIS potvrzují i recentní dostupná data OECD (obrázek 4). Ve většině zemí OECD, které shromažďují údaje o tělesné výšce a o hmotnosti, trpí více než polovina dospělých nadváhou, respektive je obézní. V průměru ve 32 zemích OECD mělo v roce 2021 až 54 procent dospělé populace nadváhu nebo obezitu a 18 procent bylo obézních. Muži měli nadváhu nebo obezitu častěji než ženy ve všech zemích. Rozdíl mezi pohlavími je zvláště velký v Lucembursku, Německu a České republice (rozdíl 19–20 procentních bodů). Situaci v naší zemi nepomáhají ani špatné stravovací a pohybové návyky, např. nízká konzumace zeleniny patří v ČR k nejnižším v rámci průměru zemí OECD. Navíc pouze 25 procent Čechů splňuje doporučení alespoň 150 minut fyzické aktivity týdně, což je výrazně pod průměrem zemí OECD, který činí 40 procent (OECD, 2023).

Zvláště alarmující je narůstající obezita dětské populace 

Obezita není problémem pouze dospělé populace. V České republice i v celé Evropě se obezita stává častější i mezi dětmi a adolescenty. Rizikové trendy potvrzují pro českou populaci i dostupná data z antropologických šetření (obrázek 5). 

Podle údajů z Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI) a Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) je obezita u dětí nejen rostoucím problémem, ale i výzvou pro prevenci a intervenci. Data ze studie SZÚ (1996–2016) a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (2021) ukazují na postupný nárůst obezity mezi dětmi od roku 1991, přičemž nejvýraznější nárůst byl zaznamenán po roce 2011, kdy podíl obézních dětí dosáhl přibližně 10 procent. Tento trend byl stabilizován do roku 2016, ale pandemie covidu-19 situaci zásadně zhoršila.

Studie provedené mezi roky 2019 a 2021 ukazují, že došlo k výraznému nárůstu hmotnosti u dětí ve věku 7 až 13 let, zejména u chlapců ve věku 9 až 11 let, u kterých byl nadto zaznamenán alarmující nárůst těžké obezity (nad 99. percentil) (SZÚ, SPLDD, 2019–2021). 

Při porovnání dat před a po pandemii je patrné, že došlo k nárůstu prevalence obezity u dětí o jednu třetinu, přičemž polovina obézních dětí měla těžkou obezitu. V roce 2021 tak prevalence dětské obezity dosáhla 16 procent. Tento nárůst obezity vyžaduje urgentní opatření zaměřená na prevenci, včasnou diagnostiku a intervenci (SZÚ, SPLDD, 2021).

Závěrem: účinná prevence obezity je jedním z nejdůležitějších úkolů všech programů zaměřených na populační zdraví

Nejúčinnější prevencí nadváhy a obezity je samozřejmě zdravý životní styl, tedy prevence primární. Efekt zdravé stravy, sportování a pohybu jistě není nutné v obecné rovině zdůrazňovat. U dětí a adolescentů je přitom vedení ke zdravému způsobu života ještě významnější než u dospělé populace. Potenciál intervencí, které o toto usilují, je zdokumentován v mnoha studiích. Za všechny zde stručně uvádíme výstupy z práce Sigmund a kol. z roku 2023 (HBSC Study):

Prevalence obezity (> 97. percentil) u českých adolescentů byla nejvyšší u dětí z rodin s nižším socio-ekonomickým stavem, jako výsledek dlouhodobého vysokého energetického příjmu. 

Avšak, ti jedinci, kteří pravidelně cvičili, trávili méně času s moderními technologiemi a nevynechávali snídaně, měli významně nižší pravděpodobnost vzniku obezity. 

Efektivní prevence obezity vždy vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje podporu zdravého stravování, dostatek pohybových aktivit a zvyšování zdravotní gramotnosti. Důležitou roli hraje také systematické epidemiologické sledování a sběr kvalitních dat, jež umožní lepší pochopení trendů obezity a identifikaci nejohroženějších skupin. Rostoucí prevalence obezity, zejména v dětské populaci, si žádá okamžitá preventivní opatření. Pandemie covidu-19 tento nepříznivý vývoj urychlila, což podtrhuje naléhavost včasné diagnostiky, prevence a implementace účinných intervenčních programů.

Autoři: Ladislav Dušek, Lucie Mandelová, Renata Chloupková, Ondřej Ngo, Karel Hejduk, Ondřej Májek, Národní screeningové centrum, ÚZIS ČR

Foto: Shutterstock