Digitalizace zdravotnictví nabírá tempo. Ambulantní lékaři ale varují: Musí pomáhat, ne přidávat další práci

Úvod konference patřil ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, který potvrdil, že ministerstvo připravilo novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ta má poprvé jasně stanovit termíny, od kdy budou některé digitální nástroje povinné pro všechny poskytovatele zdravotních služeb.

Ministr připomněl, že podobné obavy provázely i zavádění eReceptu.

„Když se zaváděl eRecept, zaznívaly katastrofické scénáře, že zdravotnictví zkolabuje a odejde 20 až 30 procent lékařů. Nic z toho se nenaplnilo. Naopak se ukázalo, že právě eRecept nám výrazně pomohl během pandemie covidu,“ uvedl s tím, že bez jasně nastavených povinností se digitalizace dál neposune.

„Dokud nebyl eRecept povinný, využívalo ho možná jedno nebo tři procenta lékařů. Teprve zavedením povinnosti jsme se dostali prakticky na stoprocentní pokrytí. Jsem přesvědčen, že bez nastavení povinnosti se neposuneme ani u dalších nástrojů,“ řekl Vojtěch.

E-žádanky mají ukázat, kde pacienti čekají

Jedním z hlavních projektů jsou elektronické žádanky. Ministerstvo počítá s jejich povinným zavedením od roku 2027. Podle ministra Vojtěcha mají přinést víc než jen náhradu papírového formuláře.

„Dnes nevíme, jak dlouho se čeká na neurologické vyšetření v Brně, v Ostravě nebo na magnetickou rezonanci. Elektronické žádanky nám pomohou rozsvítit systém a sledovat čekací doby v reálném čase,“ vysvětlil ministr.

Povinné e-žádanky pro zobrazovací, fyzioterapeutická a další vyšetření mají být zavedeny od 1. července 2027, laboratorní žádanky pak do konce téhož roku. Současně novela počítá s povinným vedením elektronické zdravotnické dokumentace od roku 2029.

Vládní zmocněnec pro digitalizaci zdravotnictví a ředitel Národního centra pro elektronické zdravotnictví Petr Foltýn upozornil, že technická stránka projektu je z velké části připravena. „Informační systém jako takový máme vybudovaný. Teď se budeme věnovat implementaci směrem do trhu, spolupráci s výrobci a podpoře poskytovatelů. Klíčovým momentem jsou skutečně e-žádanky a rok 2027 považuji za splnitelný termín,“ řekl.

Poměrně otevřeně ministr hovořil také o připomínkovém řízení k novele zákona. „Když jsme se probírali stovkami připomínek, tak jsme si vlastně říkali, jestli tady někdo tu digitalizaci zdravotnictví vůbec chce. Na konferencích všichni říkají, že je potřeba digitalizovat, ale z některých připomínek jsem ten pocit úplně neměl,“ zmínil Vojtěch. Zdůraznil však, že ministerstvo od plánovaných změn neustoupí.

Například Česká lékařská komora ale přitom opakovaně upozorňuje, že samotné zavedení nových digitálních nástrojů ještě nemusí znamenat přínos pro pacienty ani zdravotníky. „Lékařská komora podporuje digitalizaci zdravotnictví, která je beztak nevyhnutelná. Digitalizace zdravotnictví přináší nové možnosti, ale také nemalá rizika, mezi která patří zejména zvyšování nákladů a možnost zneužití osobních citlivých údajů o zdravotním stavu každého z nás,“ upozorňuje prezident ČLK Milan Kubek.

Nemocnice postupují různým tempem

Zajímavý pohled nabídla panelová diskuse věnovaná elektronické zdravotnické dokumentaci v nemocnicích. Zatímco některá zařízení se blíží plně digitálnímu provozu, jiná upozorňují, že pojem digitalizace znamená pro každého něco jiného. Předsedkyně představenstva a ředitelka Kroměřížské nemocnice MUDr. Jana Mergenthalová uvedla, že nemocnice má elektronickou dokumentaci zavedenou jak u lékařů, tak v ošetřovatelské části a dokončuje digitalizaci informovaných souhlasů.

Naopak ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH upozornil, že samotná existence elektronických záznamů ještě neznamená skutečnou digitalizaci. „Nevím, co je EZD (elektronická zdravotnická dokumentace). To může být falešná digitalizace, může to být digitalizace nějakého PDF. Za mě mluvit o VFN jako o digitalizované nemocnici se vůbec nedá a čeká nás hodně práce, než se tam dostaneme,“ řekl.

Podobně mluvil i předseda představenstva Nemocnice Prachatice a prezident Asociace českých a moravských nemocnic Ing. Michal Čarvaš, MBA.„Elektronická zdravotnická dokumentace je v běhu, ale stále se tiskne a stále se tiskne. Udělali jsme vlastní elektronické žádanky a čekáme, jak budou vypadat ty ministerské. Trošku se bojíme, že budou úplně jiné než ty, které jsme si zavedli,“ poznamenal.

Ambulance: Nechybí počítače, ale data

Právě závěrečná diskuse věnovaná ambulantnímu sektoru ukázala, kde lékaři vidí největší problém. Na otázku, jak hodnotí úroveň digitalizace ambulancí na škále od jedné do deseti, se odpovědi pohybovaly mezi trojkou a šestkou. Překvapivě přitom nešlo o kritiku práce v samotných ordinacích.

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka udělil digitalizaci známku čtyři. „Všichni praktičtí lékaři dnes používají počítač a využívají ho plně pro svou práci. Chybí nám ale efektivní výměna dat, datové standardy a e-žádanky,“ uvedl.

Ještě ostřeji problém pojmenoval MUDr. Milan Cabrnoch z České společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací a Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). „Máme skoro všechno, co chceme mít digitální. Docela dobře fungují věci, které odcházejí od nás ven, tedy recepty, neschopenky nebo hlášení očkování. Tvrdě nám ale chybí to, co by mělo přicházet k nám. Nechodí elektronicky zdravotní zprávy, popisy rentgenů ani propouštěcí zprávy,“ řekl.

A dodal výrok, který dobře vystihl náladu mezi ambulantními lékaři: „K čemu je nám super propouštěcí zpráva, když se nedostane k tomu, kdo se o pacienta od následujícího dne má starat?“

Lékaře nepřesvědčí povinnost, ale užitečnost

Zatímco ministerstvo mluvilo o termínech, standardech a legislativě, ambulantní lékaři opakovaně zdůrazňovali jinou podmínku úspěchu. Na otázku, co je může k digitalizaci motivovat nejvíce, zaznívala slova jako „užitečnost“, „efektivita“, „benefit“, „jednoduchost“ nebo „funkčnost“.

„Lékař bude používat systém, který je pro něj užitečný. Jestli mu budeme nutit něco, co užitečné není, pošle nás jinam,“ varoval Cabrnoch.

Praktický lékař a odborník na medicínské IT MUDr. Tomáš Nosek, Ph.D. doplnil, že největší frustraci vyvolávají řešení, která jsou sice dobře prezentována, ale v praxi nefungují. „Pokud digitalizace komplikuje klinické procesy a poskytování péče, tak to není dobře. To je to, co vnímáme jako maximálně demotivující,“ upřesnil.

Stejný princip zdůrazňuje také Česká lékařská komora. „Odmítáme samoúčelné projekty, které poskytování zdravotních služeb prodražují, aniž by přinášely nějakou hmatatelnou přidanou hodnotu kromě pofidérního tvrzení, že jsou moderní. Digitalizace se stává byznysem, ve kterém se i v našich podmínkách točí miliardy. Komora však může podporovat pouze projekty užitečné,“ uvedl prezident ČLK Milan Kubek a dodal: „Pokud digitalizace nepovede ke zlepšení kvality poskytované péče, pak jde v podstatě o vyhozené peníze. Na to je třeba myslet.“

Přestože se během konference objevily rozdílné pohledy na rychlost i způsob zavádění jednotlivých projektů, v jednom panovala shoda napříč ministerstvem, nemocnicemi i ambulancemi. Digitalizace zdravotnictví už není otázkou toho, zda přijde, ale jak bude vypadat.

Pro ambulantní lékaře přitom nebude rozhodující počet nových digitálních nástrojů ani množství legislativních povinností. Mnohem důležitější bude, zda se konečně podaří zajistit spolehlivé sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb a odstranit administrativní překážky, které lékaře dnes zdržují od vlastní péče o pacienty.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: EEZY Events & Education