Lékařských studentů přibývá. Část absolventů ale v českém zdravotnictví dohledat nelze

Průměrný roční počet nově zapsaných studentů všeobecného lékařství vzrostl z 1 680 v letech 2015 až 2018 na 2 220 v roce 2025. Kapacity lékařských fakult se tak zvýšily o 30,9 procenta a stát očekává, že tento krok v dalších letech přinese více než 350 nových absolventů ročně.

Jenže samotné zvýšení počtu mediků ještě neznamená, že o stejný počet se posílí české zdravotnictví. Data Národního zdravotnického informačního systému, konkrétně Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb ukazují, že část absolventů není v českém systému zdravotní péče dohledatelná. U českých občanů, kteří vystudovali všeobecné lékařství v letech 2010 až 2024, pracovalo nebo bylo ve specializačním vzdělávání k 31. prosinci 2024 celkem 14 255 lidí, tedy 90,2 procenta. U 1 549 absolventů, tedy 9,8 procenta, byl jejich stav označen jako neznámý.

Neznamená to automaticky, že těchto téměř deset procent odešlo z medicíny. Ve statistice je veden „neznámý stav“ a samotná prezentace Ministerstva zdravotnictví upozorňuje, že při hodnocení uplatnění je nutné počítat například s mateřskou dovolenou nebo dalším studiem. Přesto číslo ukazuje, že mezi počtem lidí, kteří medicínu vystudují, a počtem lékařů, které lze následně dohledat v českém systému veřejně hrazené péče, existuje rozdíl.

Za dvanáct let až 21 tisíc nových lékařů

Vládní program podpory vzdělávání lékařů vznikl v roce 2019. Původně počítal minimálně s patnáctiprocentním navýšením počtu absolventů, lékařské fakulty ale tento plán překonaly. Počet nově zapsaných studentů se zvýšil o 30,9 procenta. Zatímco v letech 2015 až 2018 začínalo všeobecné lékařství v průměru 1 680 studentů ročně, v letech 2021 až 2024 už jich bylo 2 200 a v roce 2025 celkem 2 220.

Všech šest lékařských fakult, které jsou v programu sledovány, přitom dokázalo kapacity navýšit. V dalších dvanácti letech by mělo české vysoké školství vyprodukovat přibližně 19 000 až 21 000 nových lékařů. To odpovídá zhruba 43 procentům současné kapacity lékařů.

„Data NZIS byla u zrodu obou programů a v obou případech jasně prokázala, že navýšení kapacit škol je nezbytností, zejména z důvodu hrozících odchodů seniorních zdravotníků do důchodu,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek.

Podle něj zároveň data ukazují, že až 90 procent lékařů nastupuje do klinické praxe či vzdělávání v českém zdravotnictví. Trochu jiná situace je u sester, kde po absolvování oboru všeobecná sestra nastoupí do praxe přibližně 80 procent absolventů. U praktických sester je podíl ještě výrazně nižší – středoškolské studium dokončí podle něj zhruba 60 procent studentů a z nich následně asi 60 procent začne pracovat ve zdravotnictví.

Problém není jen počet absolventů, ale také jejich udržení

Postupně se dostáváme k další části statistik, ve které můžeme vidět, že české zdravotnictví sice dokáže vychovat více lékařů, zároveň ale musí řešit, jak si je udrží.

U českých absolventů všeobecného lékařství je podíl těch, u nichž lze dohledat práci nebo specializační vzdělávání v českém systému, v jednotlivých absolventských ročnících většinou kolem 85 až 93 procent. Například u absolventů z roku 2013 činil 85,6 procenta, u roku 2014 91,2 procenta, u roku 2018 90,1 procenta, u roku 2020 91,5 procenta a u roku 2023 92,5 procenta. U nejmladších ročníků je navíc třeba počítat s tím, že část absolventů může teprve nastupovat do dalšího vzdělávání.

Zajímavý je také rozdíl podle státní příslušnosti. Zatímco u českých absolventů z let 2010 až 2024 bylo v systému dohledáno 90,2 procenta, u absolventů se slovenským občanstvím to bylo 59,4 procenta. U této skupiny tak zůstával stav neznámý u 40,6 procenta absolventů. U občanů ostatních zemí činil podíl dohledaných 66,6 procenta. Tato čísla jednoznačně neříkají, že čtyři z deseti slovenských absolventů odešli z českého zdravotnictví. Ale ukazují, že v dostupných registrech nebylo možné jejich zaměstnání nebo specializační vzdělávání v daném systému dohledat.

Mladí lékaři mají nahradit stárnoucí generaci

Navýšení počtu mediků přichází v době, kdy české zdravotnictví čelí výraznému stárnutí lékařské populace. V ambulantní péči je například více než 41 procent aktivních lékařů starších 60 let. Průměrný věk této skupiny dosahuje 55,5 roku.

U některých oborů je situace ještě výraznější. U praktických lékařů pro děti a dorost je starších 60 let 48,7 procenta lékařů, u praktických lékařů pro dospělé 40,2 procenta. U aktivních chirurgů je podíl lékařů starších 60 let 37,2 procenta. U chirurgie navíc prezentace upozorňuje, že průměrná roční produkce zhruba 62 absolventů v příštích deseti letech nepokryje ani očekávané odchody do důchodu.

Nové lékaře přitom bude potřeba nejen vychovat, ale také dostat tam, kde skutečně chybějí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch upozornil, že některé velké nemocnice už podle něj další lékaře nenabírají, protože mají plný stav a díky tomu mohou zajistit například dodržování zákoníku práce. „Jsou nemocnice, které už nenabírají lékaře, protože mají plný stav a jsou tak schopné zajistit i dodržování zákoníku práce,“ řekl s tím, že díky tomu mohli lékaři postupně více přesouvat do regionů, kde jsou personální kapacity nedostatečné.

Na regionální dostupnost se má zaměřit také podpora praktických lékařů. Podle Vojtěcha je mají zdravotní pojišťovny nově motivovat prostřednictvím stipendií z fondů obecně prospěšných činností, a to výměnou za závazek, že budou v daném regionu dále působit.

Musíme zabojovat o každého českého doktora, který odchází

Na problém odchodů lékařů a na velký podíl zahraničních studentů, kteří následně odchází z Česka, dlouhodobě upozorňuje také prezident České lékařské komory Milan Kubek. V minulosti například v souvislosti s podmínkami pro mladé lékaře uvedl, že je potřeba „zabojovat o každého českého doktora, který odchází“ a nabídnout mu jasné postgraduální vzdělávání, jasné náplně oborů a lepší pracovní podmínky.

V jiném vyjádření na Našem zdravotnictví upozorňoval také na to, že mezi důvody odchodů patří mimo jiné pracovní podmínky a že bez jejich zlepšení může personální problém dál pokračovat.

Pro současnou politiku vzdělávání tak vzniká poměrně jednoduchá rovnice: zvýšit počet míst na fakultách je jedna věc, proměnit je v dlouhodobě dostupné lékaře pro české pacienty věc druhá.

A právě ta druhá část bude rozhodovat o tom, jaký skutečný dopad bude mít současná investice do lékařských fakult.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT