Průzkum: Zdravě chceme žít téměř všichni, ale jen třetině Čechů se to daří. Nadále významně důvěřujeme zdravotnímu systému

Pouze polovina Evropanů (51 %) má pocit, že se jim dlouhodobě skutečně daří žít zdravý život. V Česku je to jen 33 %. Nejlépe hodnotí svůj životní styl Španělé (68 %). Jen 9 % Evropanů (ČR 15 %) o sobě říká, že žijí „nezdravě“.

Zdroj: STADA Health Report 2025

Když ale životní styl zasadíme do jiného úhlu pohledu a podíváme se na tvrdá data Eurostatu, tak Španělé se v průměru dožijí 84 let. V Česku je to v průměru 80 let. Podle generálního ředitele STADA Česká republika Martina Šlégla ale není směrodatná absolutní délka dožití, ale počet let, které žijeme ve zdraví.

„V Česku v tomto směru velmi zaostáváme. Počet let, kdy žijeme ve zdraví, je pouze v průměru 62. To znamená, že od zhruba 62 let máme nějakou chronickou nemoc a v průměru 18 let prožijeme v nemoci. A to je ten diametrální rozdíl oproti hlavně jižním národům,“ upozornil Šlégl na tiskové konferenci.

Co pro zdraví děláme nejčastěji?

Celkem 72 % Evropanů (ČR 74 %) uvádí, že se alespoň jednou týdně věnují nějaké „zdravé“ aktivitě – ať už jde o užívání doplňků stravy, vyváženou stravu nebo pohyb. Nejčastěji tyto návyky dodržují lidé v Maďarsku a Dánsku (po 83 %), Irsku (81 %) a na Slovensku (80 %). Naopak nejméně je to v Nizozemsku (35 %), Belgii (37 %) a ve Francii (42 %). Ženy (75 %) se preventivní péči věnují častěji než muži (69 %). V České republice není v tomto ohledu mezi muži a ženami příliš velký rozdíl (73 % a 75 %).

Kromě dodržování osobní hygieny je nejrozšířenějším preventivním chováním užívání doplňků stravy – nejčastěji pro podporu imunity, dodání energie nebo doplnění živin – zejména v Česku (81 %), Maďarsku (80 %) a na Slovensku (78 %).

Na třetím místě mezi preventivními opatřeními je pravidelný pohyb, přičemž nejaktivnější jsou lidé v Rakousku a Nizozemsku (po 73 %) a ve Francii, Německu a Španělsku (po 72 %). Nejméně se pravidelnému pohybu věnují lidé v České republice (43 %), Kazachstánu (44 %) a na Slovensku (49 %). Dvě třetiny Evropanů a tři čtvrtiny Čechů pak absolvují všechny nebo alespoň některé preventivní prohlídky (to představuje nárůst o 5procentních bodů oproti roku 2023).

Zdroj: STADA Health Report 2025

Co nám brání ve zdravějším životním stylu?

Asi možná hodně lidí řekne, že chybí čas a peníze. Podle průzkumu je ale jednou z hlavních překážek zdravého životního stylu nedostatek motivace, který přiznává 41 % respondentů (38 % v České republice). Dále dodržování zdravého životního stylu brání již zmíněný nedostatek času či financí a špatné psychické rozpoložení.

Z lidí, kteří se potýkají s finančními obtížemi, označuje svůj životní styl za zdravý pouze 36 % respondentů, v České republice dokonce jen pětina. Naopak u osob ve finančně komfortnější situaci je to 58 % (v Česku 39 %). 

Výraznou roli sehrává také psychika – Evropané, kteří trpí psychickými obtížemi, mají přibližně třikrát menší pravděpodobnost, že budou vést zdravý životní styl než ti, kteří hodnotí své duševní zdraví jako dobré.

Celkově své duševní zdraví jako „dobré“ hodnotí 64 % Evropanů – zejména ve Švýcarsku (74 %) a ve Francii (71 %), v České republice je to jen 57 %.

„V posledních letech se napříč společností čím dál více mluví o potřebě důslednější péče o duševní zdraví napříč generacemi. Aktuální Health Report ale ukazuje, že nás čeká ještě dlouhá cesta. Více než 40 % Čechů se potýká s obtížemi s duševním zdravím, přesto pomoc terapeuta využívá pouze 6 % dotázaných Čechů – většina odborníka bohužel nevyhledá, a to především kvůli nedůvěře, finančním překážkám či pocitům studu,“ vysvětluje Martin Šlégl, generální ředitel STADA Česká republika.

Duševní relax hledáme na sociálních sítích, bohužel

Mnohem častěji, než odbornou pomoc pak lidé využívají „alternativní“ způsoby odbourání stresu a zmírnění psychických obtíží. Třetina Čechů zmiňuje čas trávený s blízkými, 12 % nachází uvolnění a psychickou vzpruhu ve sportovních aktivitách.

Především mladší generace do 35 let pak často hledá únik od reality, odpočinek a pocity štěstí na sociálních sítích – tři čtvrtiny mladých Čechů je používají obsesivně alespoň jednou týdně (oproti evropskému průměru 44 %) a 42 % mladých Čechů uvádí, že sociální sítě nutkavě kontrolují každý den. Mladí Češi se tak suverénně řadí na první místo v nadužívání sociálních sítí v Evropě, svou vlastní závislost však přiznává jen necelých 15 % z nich.

Zdroj: STADA Health Report 2025

I když se na první pohled může zdát, že sociální sítě mohou být místem interakce a uklidnění, celkový zdravotní stav se naopak může zhoršit. Ne všichni jsou ale vůči tomuto rozporu slepí. Polovina mladých Evropanů (47 % mladých Čechů) uvádí, že by zvážila digitální detox – tedy vědomou přestávku od sociálních sítí a telefonu s cílem odpočinout si a „přenastavit se“. 

Zdroj: STADA Health Report 2025

Hlavními motivacemi jsou zlepšení schopnosti soustředit se (22 %, ČR 21 %), smysluplněji trávený čas s blízkými (19 %, ČR 23 %) a kvalitnější spánek či snížení hladiny stresu (17 %, ČR 13 % respektive 16 %). Ironií je, že tyto cíle se překrývají s důvody, proč lidé sociální sítě používají.

Přesto 41 % (ČR 49 %) přiznává, že na odpojení zatím nejsou připraveni. Obávají se pocitu izolace, ztráty kontaktu se světem nebo znevýhodnění v profesní rovině.

Lidé nadále důvěřují lékařům

Navzdory všem výše uvedeným obavám a výtkám zůstává důvěra v jednotlivé aktéry zdravotních systémů vysoká. Mezi nejdůvěryhodnější osoby v oblasti zdraví se stále řadí praktičtí lékaři (69 %, ČR 72 %) a lékárníci (58 %, ČR 61 %), kteří mají výrazně vyšší důvěru než Google (20 %, ČR 22 %), umělá inteligence (15 %, ČR 12 %) či online zdravotničtí influenceři (11 %, ČR 7 %).

Zdroj: STADA Health Report 2025

V případě vážného onemocnění pak jen 15 % lidí (v ČR 14 %) má naprostou důvěru, že by o ně bylo dobře postaráno v případě vážného onemocnění. Dalších 43 % (ČR 54 %) má
mírné obavy a 42 % (ČR 32 %) přiznává výraznější nejistotu. V Dánsku (78 %) a Španělsku (77 %) je důvěra obzvlášť silná, přičemž významná část obyvatel zde vyjadřuje naprostou jistotu (32 % a 24 %). 

Autorka: Pavlína Zítková

Ilustrační foto: STADA Česká republika