Nestačí nosit lahev s vodou. Sedm rad lékařů, jak zvládnout tropické dny

Vysoké teploty nepředstavují jen nepříjemný diskomfort. Celosvětově jsou podle odborných studií spojovány s téměř půl milionem úmrtí ročně. Jen během extrémně horkého léta 2022 zemřelo v Evropě v souvislosti s vedry více než 61 tisíc lidí.

Nejohroženější skupinou jsou senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem nebo srdečními chorobami a také pacienti užívající některé léky.

Úpal a úžeh nejsou totéž

Mezi nejčastější zdravotní komplikace způsobené vedrem patří úpal a úžeh. Přesto si je lidé často pletou.

Úpal vzniká tehdy, když selhávají mechanismy regulující tělesnou teplotu. Organismus se přehřeje a teplota může během krátké doby vystoupat až ke 41 stupňům Celsia. V krajních případech může jít o život ohrožující stav. Postiženého je nutné co nejrychleji přesunout do stínu, uvolnit mu oděv a začít s intenzivním ochlazováním.

Úžeh naopak vzniká působením přímého slunečního záření, především na hlavu. Záludné je, že obtíže se mohou objevit až s několikahodinovým odstupem. Typické jsou bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, závratě nebo malátnost. Také v tomto případě je potřeba postiženého přemístit do chladu, ochlazovat ho a podávat tekutiny po menších dávkách.

Dehydratace začíná nenápadně

Bolest hlavy, únava, nevolnost, roztěkanost nebo zhoršené soustředění lidé často přičítají běžné únavě. Právě to však podle praktických lékařů MUDr. Josefa Štolfy a MUDr. Jana Dolečky bývají první známky dehydratace. Pokud tělo trpí nedostatkem tekutin delší dobu, mohou být následky mnohem vážnější.

„Dlouhodobý nedostatek vody v těle postupně vede k poškození orgánů, zejména ledvin,“ upozorňují lékaři. Zdravý dospělý člověk by měl podle odborníků vypít denně přibližně 30 až 40 mililitrů tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. V létě, kdy může tělo vypotit až tři litry vody za den, je však potřeba příjem tekutin ještě zvýšit.

Nestačí pít, důležité je pít správně

Ideální volbou zůstává obyčejná voda, neslazené minerální vody nebo slabý neslazený čaj. U seniorů bývá problémem zejména to, že nepociťují žízeň.

„Především starší lidé často nemají žízeň, takže je přirozeně nic nenutí pít. Někteří žijí sami a nikdo jim během dne nepřipomene, aby se napili. Proto svým pacientům radím stavět si různě do cesty pohárky s vodou, aby si pomocí vizuálního vjemu uvědomili, že je potřeba se napít. Ideální je rozmístit je po bytě na místa, kolem kterých často procházejí,“ doporučuje MUDr. Josef Štolfa.

Odborníci zároveň upozorňují, že ne vše, co teče, skutečně hydratuje. Do pitného režimu se nepočítá alkohol, silná káva, energetické nápoje ani některé druhy čajů.

„Bylinky obsažené v čajích mohou být nebezpečné v tom, že snižují, případně zvyšují účinky některých léčivých přípravků. Například heřmánek nebo máta mají tendenci mírně vysušovat a dehydrovat, takže stejně jako káva nebo silné čaje nejsou pro doplnění tekutin dobré,“ upozorňuje MUDr. Štolfa s tím, že každý šálek kávy nebo silného čaje je proto vhodné doplnit také sklenicí vody.

Pozor i na opačný extrém

Překvapivě nebezpečný může být i nadměrný příjem tekutin. „Naše krev má určité množství minerálů a dalších látek. Pokud člověk pije extrémní množství vody, tělo ji nezvládne prostřednictvím potu a moči vylučovat, a dojde tak k naředění těchto minerálů, především sodíku. V konečném důsledku může dojít k otoku mozku nebo srdečnímu selhání,“ vysvětluje MUDr. Jan Doleček. Zvláštní opatrnost by proto měli zachovávat zejména pacienti se srdečními chorobami.

Vedro zatěžuje srdce

Vysoké teploty představují výraznou zátěž také pro kardiovaskulární systém. Organismus se snaží ochladit rozšířením cév a zvýšeným pocením, což znamená vyšší nároky na srdce i krevní oběh.

„V horkém období ztrácíme nejen vodu, ale i ionty. Problém může nastat u lidí, kteří se prolévají pouze čistou vodou – to nemusí stačit,“ upozorňuje místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC.

Při větší fyzické zátěži proto může být vhodné doplnit také elektrolyty a minerály. „Rychlé dodání minerálů zajistí elektrolytové nápoje. Vždy je však třeba zvážit, jaký energetický výdej mě čeká. Rozhodně bych z toho nedělal návyk. Využijeme je především při delších sportovních aktivitách, kdy kvůli většímu pocení a energetickému výdeji přichází tělo o vápník a hořčík a hrozí svalové křeče a únava,“ doplňuje MUDr. Doleček.

Tropické noci: problém, o kterém se mluví méně

Zatímco většina lidí sleduje hlavně denní teploty, odborníci stále častěji upozorňují na tropické noci. Vysoké noční teploty totiž mohou organismus zatěžovat více, než si mnozí uvědomují. Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že teplé noci mohou významně narušovat regeneraci organismu, a odborné studie popisují souvislost mezi rostoucími nočními teplotami a zhoršující se kvalitou spánku.

Důsledkem přitom není jen únava následující den. Dlouhodobě narušený spánek může negativně ovlivňovat metabolismus, psychickou pohodu, schopnost zvládat stres i celkovou odolnost organismu.

„Dnes často řešíme hlavně výkon a produktivitu, ale z pohledu fyziologie je právě kvalitní regenerace základ, na kterém všechno stojí. Na datech, která dlouhodobě sledujeme v Elonze, vidíme, že kvalitní spánek velmi úzce souvisí se schopností těla regenerovat a zvládat každodenní zátěž,“ říká fyziolog a spoluzakladatel startupu Elonga Radim Šlachta.

A co může pomoci? Třeba během tropických nocí dobře vyvětraná a chladnější ložnice. Optimální teplota pro spánek se pohybuje přibližně mezi 17 až 19 stupni Celsia. Pomoci může také krátká vlažná sprcha před spaním a omezení kofeinu, alkoholu nebo používání mobilních telefonů a dalších obrazovek těsně před usnutím.

„Mozek potřebuje během noci dostat jasný signál, že je čas přepnout do regeneračního režimu. Pomáhá proto tma, pravidelnost a ideálně i omezení stimulantů, jako je kofein nebo modré světlo,“ upozorňuje Šlachta.

7 pravidel, jak zvládnout vedra bez zdravotních komplikací

1. Dodržujte pitný režim

Pijte průběžně během celého dne, ideálně vodu, neslazené minerálky nebo slabé neslazené čaje. Nečekejte, až dostanete žízeň.

2. Doplňujte minerály

Při větším pocení ztrácí organismus nejen vodu, ale také sodík, draslík a další minerály. Při delší fyzické aktivitě mohou pomoci elektrolytové nápoje, základem by ale měla zůstat pestrá strava.

3. Omezte alkohol, energetické nápoje a nadbytek kofeinu
„Konzumace většího množství alkoholu je ve vedru nebezpečná. Alkohol organismus spíše vysušuje, což může vést k nevolnosti a v krajním případě i ke kolapsu,“ uvádí prof. Linhart. Podobně opatrní by lidé měli být i u energetických nápojů.

4. Vyhněte se fyzické námaze v největším horku

Sport, práce na zahradě nebo náročné výlety si plánujte na ranní nebo večerní hodiny. „Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo,“ připomíná prof. Linhart.

5. Chraňte se před sluncem

Noste lehké světlé oblečení, pokrývku hlavy a používejte opalovací krémy. Přímému slunci se vyhýbejte zejména kolem poledne.

6. Klimatizaci používejte s rozumem

„Doporučujeme, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl větší než čtyři až pět stupňů. Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální,“ doporučuje prof. Linhart.

7. Sledujte sebe i své okolí

Bolest hlavy, zmatenost, nevolnost, malátnost nebo kolaps mohou být známkou úpalu či vážné dehydratace. „Pokud dotyčný nevypadá dobře, neváhejte a zavolejte záchrannou službu. V okamžiku, kdy začne být dezorientovaný, zmatený nebo upadá do bezvědomí, situaci rozhodně nepodceňujte,“ uzavírá prof. Linhart.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock